Předmět Každodennost v perspektivě historických sociálních věd (YMH013)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu YMH013 - Každodennost v perspektivě historických sociálních věd, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze (UK).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Sylabus

 Tematické okruhy:1) Uvedení do tématu; základní definice a metodologie a metody studia atd.Každodennost, všednost, žitý svět, přirozený svět. Lebenswelt, Alltagsgeschichte, l´histoire de la vie quotidienne, everyday life. Linie Husserl - Schütz - Goffman - Garfinkel … Východiskové texty: Bernhard Waldenfels: Znepokojivá zkušenost cizího. Praha: OYKOMENH 1998, zvláště kapitola Všední den jako tavící kotel racionality, s. 199 - 212; Karel Kosík: Dialektika konkrétního. Praha: Nakl. Československé akademie věd 1963 (Metafyzika každodenního života, s. 47 - 61.)   Leszek Kolakowski: Malé úvahy o velkých věcech. Praha: Academia 2004 (O smíchu, s. 100 - 104; O cestování, s. 32 - 35; O přepychu, s. 65 - 69; O pověrách, s. 94 - 99; O rekordech, s. 168 - 172; O pohřbech, s. 195 - 200; O maskách, s. 201 - 206.) Vymezení každodennosti: například Mike Featherstone. Undoing Culture. Globalization, Postmodernism and Identity. London: Sage  (The Heroic Life and Everyday Life, s. 54 - 71.) Ne-dějiny v pojetí historika Josefa Petráně.2) Zdůraznění interdiciplinárnosti studia každodennosti: sociologie, sociokulturní antropologie, etnografie, historiografie apod. Expresivní formy každodennosti: techniky, rutiny, procedury, praxe, úkony, habity, zvyky, obyčeje, rituály, styly, situace, stereotypy, etiketa apod. Pravidelnosti a nepravidelnosti v sociální komunikaci: banality, topoi… Základní literatura: Zygmunt Baumann: Myslet sociologicky, Netradiční uvedení do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) 1996 (Starosti všedního dne, s. 186 - 203); Zygmunt Bauman: Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON)  (Postmoderní osobnostní vzorce, s. 25 - 60; Postmoderní příhody těla, s. 61 - 93.) Koncept liminality. Turnerova expozice liminální kognice, identity a praxe. Victor Turner: Průběh rituálu. Brno: Computer Press 2004; Victor Turner: From Ritual to Theatre. New York: PAJ Publications 1982. Kulturní historie a sociologie - Peter Burke: Žebráci, šarlatáni, papežové. Historická sociologie raně novověké Itálie. Eseje o vnímání a komunikaci. Praha H+H 2007 (Část III. Způsoby komunikace, s. 121 - 323.) Estetizace každodennosti; socio-estetizující pojetí člověka; estetizace těla a vzhledu; nároky na design věcí; antropologie designu. Viz Mario Perniola: Estetika 20. století. Praha: Karolinum 2000; Bohumil Markalous: Estetika praktického života. Praha: Odeon 1989; Umberto Eco: Dějiny krásy. Praha: Argo 2005.  Dále srov. Georg Simmel: Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) 1997  (Držadlo, s. 82 - 90; Psychologie ozdoby, s. 91 - 99; Móda, s. 100 - 131).3) Specifičnost (historické) sociologie v této oblasti studia. Marcel Mauss, Norbert Elias, Peter Burke a ti druzí. Maussovy techniky těla - redefinované. Norbert Elias v obrysu. Peter L. Berger - Thomas Luckman: Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno: CDK 2001 (Základy vědění v každodenním životě, s. 25 - 50.) Anthony Giddens: Sociologie. Praha. Argo 2005 (4. kapitola Sociální interakce v běžném životě, s. 85 - 108 a 6. kapitola Tělo: přijímání potravy, nemoc a stárnutí, s. 135 - 154.) Fernand Braudel: Dynamika kapitalismu. Praha: Argo 1999. Pierre Bourdieu: Teorie jednání. Praha: Karolinum 1998. Michel Maffesoli: Rytmus života. Variácie o posmodernom imaginárne. Bratislava: SOFA 2006. Eduard Urbánek: Kritika fenomenologické sociologie. Praha: Univerzita Karlova 1988.4) Dramaturgický přístup Ervinga Goffmanna. Výchozí texty Ervinga Goffmana: Všichni hrajeme divadlo. Sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Nakl. Studia Ypsilon 1999; Stigma, poznámky k problému zvládání narušené identity. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) 2003;  Interaction Ritual: Essay on Face-to-Face Behavior. New Brunsvick: Transaction Publisher 2008. Eric W. Rothenbuhler: Ritual Communication.. From Everyday Conversation to Mediated Ceremony. London: Sage 1998.5) Georg Simmel - konfigurace a segmenty každodenního života. Simmelovy práce: Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) 1997; O podstate kultúry. Eseje. Bratislava: Kaligram 2003. Siegfried Kracauer: Ornament masy. Eseje. Praha: Academia 2008 (Georg Simmel, s. 193 - 222).6) Přínos  Rollanda Barthese ke studiu každodennosti. Sémiologie každodenního života. Sociosemiotika se zaměřuje na studium vytváření významu sociálního prostoru. Semiotizace sociologie a sociologizace sémiotického pojetí. Sémiotika a reklama. Obecné předpoklady, problematika a vývoj sémiologie viz například Jarmila Doubravová: Sémiotika v teorii a praxi. Proměny a stav oboru do konce 20. století. Praha: Portál 2002. Dále srov. Jiří Černý - Jan Holeš: Sémiotika. Praha: Portál 2004. Roland Barthes: Mytologie. Praha: Dokořán. 2004; Roland Barthes: Sade, Fourier, Loyola. Praha: Dokořán 2005. Umberto Eco: Semiologia quotidiana. Torino: Fabbri-Bompiani 1984.7) Marc Augé a etnoanalýza současného života. Spatial turn: například místa a ne-místa, výzkum metra a ruin. Marc Augé:  Antropologie současných světů. Brno: Atlantis 1999. Dále srov. Marc Augé: Non-places. Introduction to an Antropology Supermodernity. London - New York: Verso 1995. "Zasíťovaná" každodennost - William J. Mitchell: E-topia: Život ve městě trochu jinak. Praha: Zlatý řez 2004. K tomu eventuálně Manuel Castels: The Rise of Network Society. Malden, Mass.: Blackwell 1996.8) Historická sociologie těla Představy těla a tělesnosti. Embodiment lze přeložit jako vtělenost nebo ztělesňování. Můžeme uvažovat taktéž o vtělené zkušenosti. Člověk je vždy vtělený, to znamená, že jedná a vztahuje se ke svému okolí prostřednictvím těla. Ztělesňování představuje proces získávání tělesnosti nebo zhmotňování. Ovlivnění tradicí Lebensphilosophie - subjektivně žité tělo se označuje jako Leib, což  lze také  vyložit jako tělesné já, tělo jako místo cítění a zakoušení. Pojem Körper se vztahuje k tělu jako organismu, odlišitelného od já, jinak řečeno jde o tělo jako objekt.9) Konzumní kultura. Mcdonaldizace společnosti v pojetí Georga Ritzera. Základní pojmy: komodifikace, merchandising, branding. Obecná  ekonomie. Základní literatura: Georg Ritzer: Mcdonaldizace společnosti: výzkum měnící se povahy soudobého společenského života. Praha: Academia 1996. (Kniha je naskenována v elektronické databázi.) Dále srov. Gilles Lipovetsky: Paradoxní štěstí. Esej o společnosti hyperspotřeby.Praha: Prostor 2007. V této knize se Lipovetsky zamýšlí nad soudobým konzumerismem. Hltavost spojená s pocity krátkodobého štěstí na způsob závanu parfému nebo doušku chutného nápoje. Soudobí spotřebitelé jsou vrtošiví a nároční. Hojnost nabídky vychází vstříc rostoucí spotřebě individuálního uspokojení. Kritika zaznívá i z další publikace - Gilles Lipovetsky: Věčný přepych. Praha: Prostor 2005.; O tzv. disneylandizaci viz také David Lyon: Ježíš v Disneylandu. Praha: Mladá fronta 2002. Jinak viz Angela McRobbie a kol.: Aktuální témata kulturálních studiíí. Praha: Portál 2006. Naomi Klein: Bez loga. Praha: Argo/Dokořán 2005.10) Materiální kultura. Materialita ve společnosti a kultuře. Společná liská zkušenost. Artefakt, věc, předmět, objekt…Reflexivní teorie materiální kultury; pojetí materiální kultury jako non-verbální komunikace a sociální interakce; artefakt jako projev lidské zkušenosti; vizuální lidská praxe. Interdisciplinarita: sociologie, kulturní antropologie, etnografie, archeologie, dějiny umění apod. Švýcarský armádní nůž - kutilství vs. inženýring; pro každý případ, pro jistotu …nebo něco zbytečného. Nůž pro přežití; krabička poslední záchrany. Kolekcionování věcí, muzeum, knihovna. Příkladné věci - housle z Cremony. Východisko: Martin Heidegger o věci; McLuhanův pojem extenze; Maussův dar apod. Marshal McLuhan: Jak rozumět médiím. Extenze člověka. Praha: Odeon 1991 (Oblečení: extenze naší kůže, s. 117 - 119; Bydlení: nový vzhled a nový názor, s. 120 - 126; Hodiny: parfém času, s. 139 - 149; Kolo, bicykl a letadlo, s. 170 - 176; Automobil:mechanická nevěsta, s. 203 - 213; Telegraf: hormon společnosti, s. 229 - 239). Lewis Mumford: Technika a civilisace. Praha: Práce 1947. Tim Ingold: Material Culture in Social World. Values, Activities, Lifestyles. Maidenhead, Berks: Open University Press 1999. Thomas Hylland Eriksen. Tyranie okamžiku. Pomalý a rychlý čas v informačním věku. Brno:Doplněk 2005. Arnold Gehlen: Duch ve světě techniky. Praha. Svoboda 1972. Teorie věcí: věc jako objekt a subjekt, dar a komodita, umění a artefakt. Marcel Mauss: Esej o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) 1999. Bruno Latour: We Have Never Been Modern. Cambridge: Harvar University Press 1993.11) Každodennost jednotlivých sociálních skupin, entit, tříd a vrstev. Referenční publikace: Roland Girtler: Okrajové sociální skupiny. Brno: Masarykova univerzita 2001; Francoise Koblenceová: Dandysmus. Praha: Prostor 2003. Otakar Machotka: Americká sociologie. Sociální podmínky vzniku a rozvoje. Praha: Melantrich 1937.  Jurij M. Lotman: Puškin. Praha: Lidové nakladatelství 1987. David Brooks: Bobos. Nová americká elita a její styl. Praha: Dokořán 2001.12) Každodennost v delším trvání. Změny ve stylu života, artefakty, objevy a vynálezy. Dobový pocit, étos apod. Práce Johana Huizingy: Ve stínech zítřka. Diagnosa duševní choroby naší doby. Praha: Melantrich 1970; Homo ludens, Praha: Mladá fronta Podzim středověku, Praha H+H 1999. srov. Eric Hobsbawm: Věk extrémů. Krátké 20. století 1914 - 1991. Praha: Argo 1998. Tematizace života v současné společnosti.  Informace ke kombinované nebo distanční formě:Rozsah konzultací (soustředění): 2 x 5h = 10 hRozsah a obsahové zaměření výuky studentů kombinovaného studia je konkretizováno v sylabech a studijních oporách (odpovídá požadavkům, které jsou kladeny na studenty prezenčního studia). Studenti kombinované formy budou mít během semestru dvě soustředění, vždy v rozsahu pěti vyučovacích hodin.  Forma zkoušky je stejná pro studenty prezenčního i kombinovaného studia.

Garant

doc. PhDr. Bohuslav Šalanda, CSc.