Předmět Politická komunikace (JJM207)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu JJM207 - Politická komunikace, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze (UK).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Sylabus

Úvod ke studiu předmětu:Kurs politické komunikace se zabývá rolí komunikace v politických procesech (a naopak), je základním vhledem do studií politické komunikace, podoboru mateřských disciplín politologie a komunikačních studií.Po úvodní deskripci základních pojmů, modelů a aktérů PK kurs seznámí studující nejprve s možnými teoretickými náhledy na vztah demokratických společností/politických systémů a médií, různými pojetími "veřejné sféry" a kritikami (a nabízenými řešeními) jejího stávajícího stavu. Budou probrány možnosti typizovat existující systémy politické komunikace ("od Čtyř teorií ke Třem modelům") s pokusem zařadit český mediální systém, dále pak historie politického komunikování (Tři věky politické komunikace a související periodizace). Závěrečné přednášky se budou věnovat vybraným projevům a konceptům současného politického komunikování, kurs ukončí (ve zřetelném kontrastu s úvodními hodinami) zastavení u praktik spin-doctoringu, politického PR a marketingu. Látka kursu je rozložena do pěti bloků (každý 1-3 setkání kursu), kopírujících kapitoly základních skript kursu (Křeček 2013).  BLOK I. - DEFINICE POLITICKÉ KOMUNIKACE (1. setkání) Podrobnosti tématu: V úvodu je třeba si osvojit definice objektu zájmu - bude rozlišena politická komunikace jako obor (vědecký) a politická komunikace jako praxe (společenská).Výklad začíná u definicí politických aktérů a komunikačních toků mezi nimi.Těžiště tématu leží v představách o samotném předmětu/obsahu politické komunikace - hodnotách a zdrojích. Spíše hodnot se bude týkat pohyb mezi okružími konsenzus - kontroverze - deviace, spíše distribuce zdrojů pak procesuální  vztah (polity) -  politics - policy. Hlavní body - témata - pojmy k zapamatování:  •                    Politická komunikace jako (pod)obor•                    Politická komunikace jako praxe•                    Političtí aktéři•                    Polity - politics - policy•                    Sdílené hodnoty•                    Omezenené zdroje•                    Okruží konsenzu-kontoverze-deviace•                    Toky politické komunikace Literatura: ·         Křeček, J. (2013): Politická komunikace od res publica po public relations. Praha: Grada, str. 7-18·         Schulz, W.: Theorizing about Political communication. Prezentace z pražské přednášky·         Graber, D., Smith, J.M.: Political communication faces the 21st century. In: Political Communication 55, 2005: 479-507·         McNair, B.: Introduction to Political Communication. London : Routledge, 2003, zvl. str. 3-92 Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: ·         Definujte politickou komunikaci v obou jejích významech·         charakterizujte různé typy politických aktérů vč. příkladů·         Rozlište mezi politics a policy v kontextu politické komunikace·         Na vybraných příkladech ze současné české politickokomunikační praxe demonstrujte střet hodnot a (navrhovanou) distribuci zdrojů·         Umistěte příklady do okruží konsenzus - kontroverze - deviace  BLOK II. - PROSTŘEDÍ POLITICKÉ KOMUNIKACE (2. - 3. setkání)  Podrobnosti tématu: Osvojení druhého tématu předpokládá nejprve rozlišení deskripční, explanační/predikační a normativní úrovně při studiu politické komunikace, dále pak identifikaci dvou základních tradic demokratické teorie: reprezentačně-liberální a participačně-liberální.Jako variace na tuto úvodní dualitu se pak objeví i rozdílné konceptualizace veřejného komunikačního prostoru buď jako veřejného tržiště, nebo jako veřejné sféry, centristický a pluralististický pohled na vztah veřejná sféry a médií, příp. rozdělení na interní vs. externí mediální pluralismus.Zásadním momentem tématu se stane široké chápání reprezentace nejen jako politického, ale i jako mediálního mechanismu, čehož lze využít k "rozpuštění" politologického významu termínu reprezentace a analyzovat stav zastupitelské demokracie na škále delegativní vs. participativní.Zvládnutí tématu předpokládá u obou typů prostoru veřejné/mediální komunikace budou osvojení si nabídnutých sad analytických nástrojů, umožňující měřit jeho kvalitu.Jako alternativní náhled se na závěr nabízí radikálně-demokratická koncepce politického komunikování ve veřejném prostoru.  Hlavní body - témata - pojmy k zapamatování:  •             deskripce - explanace/predikce - normativita•             reprezentačně-liberální teorie•             participačně-liberální teorie•             veřejné tržiště vs. veřejná sféra•             interní vs. externí pluralismus•             deliberace•             centristický přístup - typologie bias•             pluralistický přístup - typologie médií a rolí  Literatura:   •                    Křeček, J. (2013): Politická komunikace od res publica po public relations. Praha: Grada, str. 19-54•                    Ferree, M. M., Gamson, W. A., Gerhards, J., Rucht, D. (2002): Shaping Abortion Discourse: Democracy and the Public Sphere in Germany and the United States. Cambridge: Cambridge University Press•                    Cammaerts, B., Carpentier, N. (2007): Reclaiming the Media. Communication Rights and Democratic Media Roles. Bristol: Intellect Books. (zvl. str. 1-30)•                    GASTIL, J. (2008): Political Communication and Deliberation. Sage Publications, Inc., 2008. (zejm. 1. kapitola)•                    Street, J.: Mass media, Politics and Democracy. 2001. Houndmills, Basingstoke: Palgrave (zvl. str. 17-24, 231-249)•                    Nordenstreng, K. (2009): Media and Society. Příspěvek z CEECOM konference (Brno/Telč), viz Soubory v SISu  Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: •                    Popište základní východiska reprezentačně-liberální a participačně-liberální teorie demokracie (a odpovíjacící role médií)•                    Popište rozdíl mezi tradičními pojetími veřejného prostoru jako veřejného tržiště vs. veřejné sféry•                    Vysvětlete základní východiska centristického přístupu a jednotlivé typy bias vč. příkladů•                    Vysvětlete základní východiska pluralistického přístupu, jednotlivé typy médií a jejich rolí vč. příkladů BLOK III. - SYSTÉMY POLITICKÉ KOMUNIKACE(4. - 5. setkání) Podrobnosti tématu: Po úvodním, spíše jen ilustrativním seznámením se zprávou tzv. Hutchinsonovy komise leží těžiště třetího tématu v posunu od Čtyř teorií tisku ke Třem modelům - předpokládá se dokonalé zvládnutí obou ‚biblí systémového přístupu‘.Praktické uchopení první publikace předpokládá zvládnutí základních principů politického komunikování v ČS(S)R mezi lety 1948 a 1989.U druhé publikace pak kvalifikovaný pokus o nalezení odpovídajícího umístění pro současný český mediálně-politický systém.  Hlavní body - témata - pojmy k zapamatování:               •             Zpráva Komise pro svobodu tisku•             Čtyři teorie tisku•             Tři modely médií a politiky Literatura:   •                    Křeček, J. (2013): Politická komunikace od res publica po public relations. Praha: Grada, str. 55-78•                    Hutchins, R. (1947): A Free and Responsible Press. Chicago: University of Chicago Press•                    Siebert, F.S., Peterson, T., Schramm, W. (1956): Four Theories of the Press. Urbana, University of Ilinois Press.•                    Hallin, D., Mancini, P. (2008): Systémy médií v postmoderním světě. Praha: Portál.•                    Dobek - Ostrowska, B., Glowacki, M. (eds.): Comparing Media Systems in Central Europe. Between Commercialization and Politicization. Wroclaw: WUW, 2008. Signatura: NII - 2842 (zvl. str. 9-85, 165-205)•                    Stegherr, M., Liesem, K.: Die Medien in Osteuropa: Mediensysteme im Transformationsprozess. VS Verlag für Sozialwissenschaften; 2010 Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: •                    Popište pozadí, obsah a osud zprávy tzv. Hutchinsonovy komise.•                    Popište pozadí a obsah tzv. Čtyř teorií tisku, definujte jednu každou z nich.•                    Popište dění po vydání Čtyř teorií (jejich doplňování, revize, alternativní koncepce atp.)•                    Definujte politické a mediální dimenze použité u tzv. Tří modelů•                    Popište jeden každý z tzv. Tří modelů•                    Pokuste se vypořádat s umístěním ČR dle dimenzí Tří modelů  BLOK IV. - HISTORIE POLITICKÉ KOMUNIKACE (6. - 7. setkání) Podrobnosti tématu: Historicko-periodizační přístup k politické komunikaci zde nabízí několik základních textů, z nichž čtvrté téma vychází.Jde v první řadě o tři věky politické komunikace Blumlera s Kavanaghem, tři věky politických kampaní Norrisové, Barnettovy (Sabatovy) čtyři éry politického žurnalismu, Stömbäckovy čtyři mediatizační fáze a Mairova typologie vývoje politických stran.Alternativní náhled zde pět vln boje o mediální demokracii (mediálně-demokratizační aktivismus). Hlavní body - témata - pojmy k zapamatování:  •             Tři věky politické komunikace•             Čtyři éry politického žurnalismu•             Vývojová typologie politických stran•             Pět mediálně-demokratizačních vln Literatura:   •                    Křeček, J. (2013): Politická komunikace od res publica po public relations. Praha: Grada, str. 79-104•                    Blumler, J.G., Kavanagh D. (1999): The Third Age of Political Communication: Influences and Features In: Political Communication, 16:209-230•                    Barnett, S. (2002), Will a Crisis in Journalism Provoke a Crisis in Democracy?. In: The Political Quarterly, 73: 400-408•                    Hackett, R.A., William K Carroll (2006): Remaking Media: The struggle to democratize public communication. Routledge, New York and London Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: •                    Popište projevy prvního a druhého věku politické komunikace•                    V souvislosti s mediálními změnami popiště vývojovou typologii politických stran.•                    Charakterizujte jednotlivé vývojové etapy politického žurnalismu.  BLOK V. - SOUČASNOST POLITICKÉ KOMUNIKACE (8. - závěrečné setkání) Podrobnosti tématu:V rámci posledního tématu je třeba se věnovat současným projevům politické komunikace, tedy dílčím jevům na straně aktérů, uvnitř obsahů i účinkům na publikum.Za úvodní rys tématu byla zvolena profesionalizace, označující jak změny uvnitř tradičních stran a jejich politiků, tak i nástup profesionálů na public relations a spin doctoring  zvnějšku.I ‚díky‘ jejich působení se téma věnuje trendům typu amerikanizace, celebritizace, depolitizace, negativita, personalizace, a obzvláště populismus.Účinky politické komunikace se týkají pojmů dumbing-down, cynismus a zmalátnění.V kontrastu s nimi leží principy a praktiky politického marketingu, jeho vnitřní logiku do důsledků dotahuje louwovské pojetí politického procesu jako duality policy a hype.  Hlavní body - témata - pojmy k zapamatování:              •             Profesionalizace•             Personalizace•             Celebritizace•             Estetizace•             Zvědečtění (PR a spin)•             Negativita•             Zezábavňování•             Soundbite•             Estetizace•             Depolitizace•             PR-democracy•             populismus•             Morální paniky•             Mobilizace•             Dumbing down•             Malaise  Literatura:   •                    Křeček, J. (2013): Politická komunikace od res publica po public relations. Praha: Grada, str. 105-136•                    Lilleker, D.G. (2006): Key Concepts in Political Communication. London: SAGE•                    Louw, E.: The Media and political process. 2005. London : Sage Publications. Signatura: NII-2179 (zvl. str. 13-35, 143-170)•                    Street, J.: Politics Lost, Politics Transformed, Politics Colonised? Theories of the Impact of Mass Media, In: Political Studies Review, 2005, vol. 3, 17-33•                    + vlastní k nastudování několika trendů  Kontrolní otázky ověřující pochopení tématu: •                    Charakterizujte vybrané trendy třetího věku politické komunikace z oblasti jejích podavatelů (aktérů), obsahů i účinků.•                    Popište praktiky public-relations, spin doctoringu a politického marketingu a jejich teoretickou reflexi v oblasti zkoumání politické komunikace•                    Popište Louwův model politického procesu (v konstrastu s tradičními východisky). 

Literatura

Základní literatura:Křeček, J.: Politická komunikace od res publica po public relations. 2013. Praha: Grada. (http://www.grada.cz/politicka-komunikace_6377/kniha/katalog/) Blumler, J. G.; Kavanagh, D.: The Third Age of Political Communication: Influences and Features. In: Political Communication, Vol. 16/ 3, 1999, str. 209-230(22) (příp: Jay G. Blumler: The third age of political communication. In: Journal of Public Affairs Vol. 1 No. 3, 2001, pp. 201-209) Barnett, S.: Will a crisis in journalism provoke a crisis in democracy? Political Quarterly, 73 (4), 2002, str. 400-408. ISSN 0032-3179 Cammaerts, B., Carpentier, N. (eds.): Reclaiming the Media. Communication Rights and Democratic Media Roles. 2007. Bristol: Intellect Books. (zvl. str. 1-30) Ke stažení z: http://www.intellectbooks.co.uk/ppbooks.php?isbn=9781841501635 Dahlgren, P., Sparks, C.: Communication and Citizenship. Journalism and the Public Sphere. New York: Routledge. Signatura: NI-2868 (zvl. str. 27 - 52) Dobek - Ostrowska, B., Glowacki, M. (eds.): Comparing Media Systems in Central Europe. Between Commercialization and Politicization. Wroclaw: WUW, 2008. Signatura: NII - 2842 (zvl. str. 9-85, 165-205) Graber, D., Smith, J.M.: Political communication faces the 21st century. In: Political Communication 55, 2005: 479-507 Hallin, D.C., Mancini P.: Comparing Media Systems: Three Models of Media and Politics. 2004. Cambridge: CUP. Signatura: NII-2323 (zvl. str. 1 - 86), resp. Hallin, D.C., Mancini P.: Systémy médií v postmoderním světě : tři modely médií a politiky. 2008. Praha: Portál. Signatura: NII-2735Chytilek, R. a kol. (2012): Teorie a metody politického marketingu. Brno: CDK. Signatura: NII-3450 (zvl. str. 254 - 289 a 323 - 333)Jirák, J., Říchová, B.: Politická komunikace a média. 2001. Praha: Karolinum. Signatura: NI-2508 (zvl. Curran, James: str. 116 - 158)Louw, E.: The Media and political process. 2005. London : Sage Publications. Signatura: NII-2179 (zvl. str. 13-35, 143-170) McNair, B.: Introduction to Political Communication. London : Routledge, 2003. Signatura: NI-2796 (zvl. str. 3-92) Street, J.: Mass media, Politics and Democracy. 2001. Houndmills, Basingstoke: Palgrave. Signatura: NI-2692 (zvl. str. 17-24, 231-249) Street, J.: Politics Lost, Politics Transformed, Politics Colonised? Theories of the Impact of Mass Media, In: Political Studies Review, 2005, vol. 3, 17-33 + literatura dle vlastní volby k definování konceptu dle vlastního výběru z:Profesionalizace, Personalizace, Celebritizace, Estetizace, Zvědečtění (PR a spin doctoring)Negativita, Zezábavňování, Soundbite, Estetizace, Depolitizace, PR-democracy, PopulismusMorální paniky, Mobilizace, Dumbing Down, Malaise Dále viz seznamy literatury u jednotlivých bloků přednášek v oddílu Sylabus.  

Požadavky

TÉMATA SEMINÁRNÍCH PRACÍ 2015:

Garant

PhDr. Jan Křeček, Ph.D.