Předmět Migrace na Balkáně ve 20. století (JMM028)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu JMM028 - Migrace na Balkáně ve 20. století, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze (UK).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Cíl

Během druhé poloviny 20. století, jež vygradovala zhroucením komunistických režimů v zemích střední a jihovýchodní Evropy, zaznamenal balkánský areál v oblasti migrační problematiky zásadní proměny. Uvolnění překážek, jež po několik desítek let bránily lidem ve svobodném pohybu (s výjimkou socialistické Jugoslávie a Řecka), vedlo v případech některých balkánských států k migrační "explozi". Ta ovšem nepředstavovala výhradně důsledek otevření hranic a zrušení legislativních překážek, ale byla také reakcí na radikální propad životní úrovně v souvislosti s postsocialistickou transformací a eskalací národnostního napětí, jež v případě federativní Jugoslávie skončilo sérií krvavých konfliktů a největší uprchlickou vlnou v Evropě od skončení druhé světové války. Řada balkánských zemí se současně pozvolna zapojovala do (západo)evropských integračních struktur a tudíž i do systému mezinárodní pracovní (včetně ilegální) migrace.Cílem kurzu je seznámit studenty s problematikou fenoménu migrace na Balkáně se zaměřením na přehled základních teorií, specifik a dopadů migrace v jihovýchodoevropském prostředí. V prvním bloku se kurz orientuje na charakteristiku nucených forem migrací. Kromě rozboru základních aspektů násilných přesunů obyvatel a s tím spjatých fenoménů etnických čistek a genocidy v průběhu 20. století se soustředí i na analýzu důsledků utváření národních států, tj. uprchlictví, azylové a repatriační politiky přijímacích (hostitelských) zemí (včetně České republiky), či otázce úspěšnosti návratu utečenců. Na závěr tohoto bloku bude zhodnoceno, jaký dopad měly migrační aktivity na složení a geografické rozmístění populace v balkánských státech. Druhý blok kurzu se pak soustředí na specifika pracovních migrací na Balkáně. Důraz klade na rozbor okolností a dopadů gastarbeiterství v době socialistické Jugoslávie a novodobé remitenci v balkánských zemích, včetně charakteristiky tzv. odlivu mozků. Na závěr bude pozornost věnována otázkám transnacionalismu, transnacionálním (cirkulačním) strategiím migrantů a všeobecně i úloze diaspory.  

Sylabus

Sylabus:Úvodní blok1)      Migrace na Balkáně: teorie migrace a obecná charakteristika migračních pohybů2)      Dynamika migračních pohybů na Balkáně: úvodní charakteristika Blok I. Nucené migrace3)      Etnické (nucené) migrace na Balkáně v první polovině 20. století I. (deportace, vyhnání, etnické čistky)4)      Etnické (nucené) migrace na Balkáně v první polovině 20. století II. (poválečné vyhnání a odsun Němců, Italů a Maďarů vs. vnitřní kolonizace a reemigrace)5)      Etnické migrace v socialistické éře: výměny obyvatelstva na Balkáně6)      Utváření národních států a problematika nucené migrace: rozpad socialistické Jugoslávie7)      Uprchlictví ze zemí bývalé Jugoslávie a azylová politika evropských států8)      Migrace ze zemí bývalé Jugoslávie do České republiky a její migrační politika9)      Návrat utečenců: repatriační politika hostitelských států a repatriační proces v zemích původu10)   Dopady nucené migrace: proměny národnostního složení zemí bývalé Jugoslávie Blok II. Pracovní migrace a remitence na Balkáně 11)   Pracovní migrace: gastarbeiterství v socialistické Jugoslávii12)   Novodobá remitence v postkonfliktních zemích Balkánu a "Brain Drain"13)   Pracovní migrace a transnacionalismus na Balkáně

Literatura

Povinná literatura:Viz reader vybraných textů povinné četby k jednotlivým tématům Doporučená literatura:Al-ALI, N., BLACK, R., KOSER, K:  Refugees and transnationalism: the experience of Bosnians and Eritreans in Europe. In: Journal of Ethnic and Migration Studies, č. 4, Sussex 2001AMBROSO, G., "The Balkans at a crossroads: Progress and challenges in finding durable solutions for refugees and displaced persons from the wars in the former Yugoslavia,"BADE, K.: Evropa v pohybu: evropské migrace dvou staletí. Praha: NLN 2005.BAGSHAW, S.: Benchmarks or Deutschmarks? Determining  the Criteria for the Repatriation of Refugees to Bosnia and Herzegovina. In: International Journal of Refugee Law, Vol. 9., No. 4. Oxford 1997BELLONI, R., State Building and International Intervention in Bosnia (Abingdon, Oxon: Routledge 2007)BETTS, A.: Forced Migration and Global Politics. Chichester 2009.BLACK, R. et. al., A Continent Moving West?EU Enlargement and Labour Migration from Central and Eastern Europe (Amsterdam: Amsterdam University Press 2010). (e-knihaBLACK, R., "Return and Reconstruction in Bosnia-Herzegovina: Missing Link, or Mistaken Priority?" SAIS Review 21 č.2 (léto-podzim 2001): 177-199. (PDF)BLACK, R., GENT, S.: Sustainable Return in Post-conflict Contexts. In: International migration, Vol. 44, No. 3, Oxford 2006BONIFAZI, C., CONTI, C., MAMOLO, M.: Balkan International Migration in the 1990s. [cit. 2014-9-19]. Dostupné z WWW: ˂http://www.demobalk.org/Publications/papers/docs/Demobalk_Papers_Doc_00016.pdf>.EASTMOND, M.: Transnational Returns and Reconstruction in Post-war Bosnia and Herzegovina. In: International Migration, Vol. 44, No. 3, Oxford 2006JENNE, E. J., "Barriers to Reintegration after Ethnic Civil Wars: Lessons from Minority Returns and Restitution in the Balkans," Civil Wars 12 č. 4 (prosinec 2010): 370-394. (PDF)KIRISÇI, Kemal: Refugees of Turkish Origin: "Coerced Immigrants" to Turkey since 1945. In:International Migration [Oxford], Vol. 34, 1996, s. 391 a 408MOJZES, P.: Balkan Genocides: Holocaust and Ethnic Cleansing in the Twentieth Century. Lanham 2011.PICKERING, P. M.: The Dilemma of Migration. In: PICKERING, P. M. (ed.): Peacebuilding in the Balkans: the view from the ground floor. 1st ed. Ithaca; London : Cornell University Press, 2007. 242 s.ROTH, K., LAUTH BACAS, J. (eds.): Migration in, from, and to Southeastern Europe. Part 2, Berlin: Lit Verlag 2011.VASILEVA, Darina: Bulgarian Turkish Emigration and Return. In: International Migration Review [New York], Vol. 26, 1992, s. 346. 

Požadavky

Základní podmínkou absolvování kursu je pravidelná účast na hodinách (minimálně 70 % - 9 hodin). Kurs je koncipován následujícím způsobem. Po přehledové přednášce vyučujícího bude následovat rozbor textu ze seznamu povinné četby. Určený hlavní referující představí a shrne stěžejní myšlenky a teze zvoleného textu, jež poslouží jako podklad pro společnou diskusi. Četba je povinná pro všechny, tedy nejen pro hlavního referujícího. Úspěšné absolvování kursu je kromě povinné a aktivní účasti na hodinách, prezentace hlavních myšlenek vybraného textu, jež budou v podobě 3-4 stránkového resumé odevzdány písemně vyučujícímu, pravidelné četby povinné literatury podmíněno závěrečným testem.

Garant

PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.