Předmět Koncepce a interpretace balkánských dějin (JMM091)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu JMM091 - Koncepce a interpretace balkánských dějin, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze (UK).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Cíl

V prvních hodinách se soustředíme na genezi pojmu "Balkánský poloostrov" a klasické, dodnes vlivné koncepce a interpretace významných balkanistů 19. a první poloviny 20. století (zejm. Konstantin Jireček, Nicolae Iorga, Jovan Cvijić, Gerhard Gesemann), v dalších přednáškách budeme diskutovat o dnes již "kanonických" dílech autorů druhé poloviny 20. století (Leften Stavrianos, Traian Stoianovich, Maria Todorovová). Posléze přejdeme k analýze některých charakteristických tematických okruhů historické balkanistiky novější doby (Balkán jako region etnických konfliktů a národních států, problematický vztah k imperiálnímu dědictví, ambivalentní postoj nemalé části místních obyvatel k širší balkánské identitě, diskuse o balkánské specifičnosti v kontextu evropských a světových dějin až po současné tendence nahrazovat pojem Balkán, zatížený negativními konotacemi, "politicky korektním" termínem jihovýchodní Evropa).  Po úvodním exposé bude následovat rozbor vybraných textů (převážně v angličtině).  Texty budou poskytnuty vyučujícím v elektronické podobě, případně jsou volně dostupné na internetu.  Doporučená literatura slouží k rozšíření obzorů a dalšímu samostudiu, případně jako inspirace k závěrečné písemné práci.  

Sylabus

1. Zrod pojmu "Balkánský poloostrov" a konceptualizace oblasti jako specifického regionu Geneze představ o jihovýchodu Evropy jako specifickém regionu. Johann August Zeune a zrod pojmu "Balkánský poloostrov" na počátku 19. století.  Povinná četba: žádná  Doporučená četba:  Alex Drace-Francis: The Prehistory of a Neologism: "South-Eastern Europe", In: Balkanologie, vol. III., nr. 2, 1999, http://balkanologie.revues.org/index751.html Ivan Parvev, Maria Baramova (eds.):Dvuvekovnijat pât na edno ponjatie. "Balkanskijat poluostrov" (1808-2008), Sofia: Universitetsko izdatelstvo "Sv. Kliment Ochridski" 2014.  2. Zakladatelské osobnosti balkanistiky. Charakterologie balkánských populací. Počátky vědeckého zkoumání balkánských dějin a jejich institucionalizace. Významné osobnosti historické balkanistiky konce 19. a počátku 20. století (Konstantin Jireček, Nicolae Iorga a další). Balkánský poloostrov ve vlivném díle srbského antropogeografa Jovana Cvijiće. Pokusy o vědecké definice charakteristických vlastností balkánských populací před druhou světovou válkou a jejich pozdější kritika.   Povinná četba Jovan Cvijić: Zones of Civilization of the Balkan Peninsula, In: Geographical Review, vol. 5, nr. 6 (June 1918), 470-482. Ulf Brunnbauer, Robert Pichler: Mountains as "lieux de mémoire." Highland Values and Nation-Building in the Balkans, In: Balkanologie, vol 6, 1-2, 2002http://balkanologie.revues.org/index433.html  Doporučená literatura Nicolae Iorga: Byzance après Byzance, Bucuresti 1935.http://www.unibuc.ro/CLASSICA/byzance/cuprins.htm Konstantin Jireček: Dějiny národa bulharského, Praha 1876. Jovan Cvijić: La péninsule balkanique, Paris 1918. Vladimir Dvorniković: Karakterologija Jugoslovena, Beograd 1939 Gerhard Gesemann: Der montenegrische Mensch: Zur Literaturgeschichte und Charakterologie der Patriarchalität, Prag 1934 (druhé vydání: Heroische Lebensform: Zur Literatur und Wesenskunde der balkanischen Patriarchalität, Berlin 1943).   3. Leften Stavrianos: The Balkans since 1453 Rozbor dlouhodobě nejvlivnějších poválečných dějin poloostrova s důrazem na interpretace osmanské epochy na Balkáně.  Povinná četba:  Leften Stavrianos. The Balkans since 1453, New York 1959.1-1481-115  4. Traian Stoianovich: Balkan Worlds Diskuse o ambiciózním pokusu T. Stoianoviche o aplikaci přístupů francouzské školy Annales na balkánské dějiny a "balkánskou civilizaci".  Povinná četba Traian Stoianovich: Balkan Worlds. The First and Last Europe, Armonk (N.Y) and London: M.E. Sharp, 1994.Introduction, 1-3Chapter 2: Biotechnics and Social Biology, 47-68.Chapter 4: Society, 120-185. Doporučená literatura Fernand Braudel: La Mediterranée et le monde méditerranéen à l´époque de Philippe II, Paris: Armand Colin, 1949 (+ řada následných vydání nebo překladů).  5. Maria Todorovová a "balkanismus"  Rozbor nejvlivnější knihy v oboru balkanistiky po roce 1989, "Imagining the Balkans" Marie Todorovové.  Povinná četba Maria Todorova: Imagining the Balkans. London and New York, 1998, 3-37.  6. Interpretace kontroverzních historických událostí  Alternativní, vzájemně často výlučné interpretace kontroverzních historických událostí představují jeden z charakteristických problémů balkánských národních historiografií. Blíže se budeme věnovat sporům srbské a chorvatské historiografie o druhé světové válce a poválečné odplatě.  Povinná četba David Bruce MacDonald: Balkan Holocausts? Serbian and Croatian victim-centered propaganda and the war in Yugoslavia, Manchester and New York 2002, 132-182.  7. Interpretace dějin etnicky smíšených regionů  Dějiny etnicky smíšených regionů, na něž si činí historické nebo etnické nároky více států či národů (Sedmihradsko, Bosna, Makedonie...), poskytují tradičně téma k odlišným historickým interpretacím.  Povinná četba Andrew Ludanyi: "The Legacy of Transylvania in Romanian and Hungarian Historiography", In: Tibor Frank, Frank Hadler (eds.): Disputed Territories and Shared Pasts. Overlapping National Histories in Modern Europe, London 2011, 247-272. Robin Okey: "Overlapping National Historiographies in Bosnia-Herzegovina", In: Tibor Frank, Frank Hadler (eds.): Disputed Territories and Shared Pasts. Overlapping National Histories in Modern Europe, London 2011, 349-372.   8. Postsocialistická nostalgie  Navzdory skutečnosti, že se hospodářská i bezpečnostní situace v jihovýchodní Evropě oproti poslednímu desetiletí 20. století poměrně stabilizovala a několika státům se již podařilo vstoupit do EU a dalších prestižních mezinárodních uskupení, prakticky v celém regionu je zároveň přítomna silná nostalgie po socialistické epoše. Tento fenomén neunikl pozornosti historiků, antropologů a sociologů.   Povinná četba Mitja Velikonja: Titostalgia - A Study of Nostalgia for Josip Broz, Ljubljana 2008, 9-12, 25-64.http://mediawatch.mirovni-institut.si/eng/Titostalgia.pdf Doporučená literatura Maria Todorova, Zuzsa Gille (eds.): Post-Socialist Nostalgia, Berghahn Books 2010.   9. Nové přístupy k dějinám regionu po roce 1989  Nové metody a směry v historiografii věnované regionu v posledních dvou desetiletích, s důrazem na přejímání metod antropologie.  Povinná četba Katherine Verdery: The Political Life of Dead Bodies. Reburial and Post-Socialist Change, New York 1999, 1-53.  Doporučená literatura Sorin Antohi, Balázs Trenscényi, Péter Apor, eds: Narratives Unbound. Historical Studies in Post-Communist Eastern Europe, Budapest - New York: CEU Press, 2007. Ulf Brunnbauer, ed: (Re)Writing History. Historiography in Southeast Europe after Socialism, Münster, 2004.   10. Balkán v kontextu evropských a světových dějin po roce 1989 Po roce 1989 se zazníval opakovaně požadavek, aby byly dějiny balkánských zemí pojímány jakou integrální součást širších evropských dějin. Je však takové pojetí za všech okolností smysluplné? O jihovýchodní Evropě, která je křižovatkou různých kulturních a náboženských vlivů, se v posledním čtvrtstoletí často hovořilo také v souvislosti s vlivnou teorií o "válkách civilizací" Samuela Huntigtona. Ta se však mezi balkanisty setkala se značnou kritikou.   Povinná četba Alexander Vezenkov: Should We Always Think of the Balkans As Part of Europe?http://www.iwm.at/index.php?option=com_content&task=view&id=153&Itemid=125 Florian Bieber: The Conflict in Former Yugoslavia as a "Fault Line War?", In: Balkanologie 1/1999http://balkanologie.revues.org/index283.html 

Literatura

viz celkový sylabus

Požadavky

PožadavkyKe každé hodině se vztahuje povinná četba. V případě většiny textů bude vždy dopředu určen jeden student jako hlavní referující, jenž představí základní myšlenky textu, poté bude následovat společná diskuse. Znalosti, nabyté během kursu, ověříme závěrečným testem. Vedle pravidelné četby a smysluplné účasti v diskusích napíše každý student písemnou práci, související s obsahem kurzu. Témata jsou volitelná po dohodě s vyučujícím, případně mohou být zadána (např.: srovnání dvou knih k totožnému tématu, analýza konkrétní kontroverze z balkánských dějin, rozbor obrazů a stereotypů Balkánu v historizující publicistice atd.). Závěrečná práce může být odevzdána v češtině/slovenštině nebo angličtině (15 normostran).

Garant

František Šístek, M. A., Ph. D.

Vyučující

František Šístek, M. A., Ph. D.