Předmět Základní metody kosterní antropologie (MB110P14)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu MB110P14 - Základní metody kosterní antropologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze (UK).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Sylabus

1,. Úvod do tafonomie. Definice, terminologie a hlavní směry pozorování. Historie pohřbívání. Klimatologické, geografické, fyzikální a biologické podmínky rozkladu pozůstatků člověka. Mumifikace, žárové pohřby, dekapitace, kanibalismus, forenzní aplikace. (J. Velemínská, PřF UK)2, Růst a vývoj člověka napříč historickým horizontem. Evoluce ontogeneze: růst a vývoj a jeho kvalitativní změny v průběhu evoluce druhu, potrava a růst, migrace a zdraví člověka. Vliv válek, nemocí a ekonomické situace na růst populace, změny v reprodukci a evoluci, demografie. (J. Velemínská, PřF UK)3, KraniometrieDefinice a lokalizace kraniometrických bodů na lebce. Základní metody měření (přímé měření klasické i pomocí digitálních přístrojů), metrické hodnocení RTG snímků (přímé měření a analýza digitálně zpracovaného obrazu), 3D měření pomocí kontaktního scanneru MicroScribe, vyhodnocování výsledků. (J. Velemínská, PřF UK)4, Metrická analýza postkraniálního skeletu. Definice a lokalizace bodů na postkraniálním skeletu. Proporční indexy na kostře - hodnocení robusticity kostí, vyhodnocování výsledků, statistické zpracování dat. (J. Velemínská, PřF UK)5, Určování výšky postavy na kostře. Výpočet výšky postavy u nedospělých jedinců (např. metoda podle Olivera a Pineaua, podle Stewarta a dalších). Určování výšky postavy dospělých (metoda podle Manouvriera, Pearsona, Breitingera, Bacha, Trotterové a dalších). (M. Dobisíková, Národní muzeum) 6, Stanovení věku dožití podle kostry. Biologický a chronologický věk; kostní a zubní věk; základy forenzní fetální osteologie, stanovení věku dožití u nedospělých koster (mineralizace chrupu, kostní růst, přirůstání epifýz a apofýz kostí); odhad biologického věku u dospělých jedinců (např. křížokyčelní spojení, spona stydká, stavba a hustota spongiózní kosti, obliterace švů, histologické změny). (M. Dobisíková, Národní muzeum)7, Morfologické znaky na lidské kostře. Pro stavbu lidské kostry je typická rozsáhlá biologická variabilita. Z hlediska charakteru či lokalizace lze rozlišovat tři skupiny morfologických znaků: klasické popisné, tzv. morfognostické, epigenetické a dentální. Chyba pozorování (Inter- a Intra-observer error). Možnosti využití morfologie pro porovnání geograficky a časově vzdálených populačních skupin a pro vytipování pokrevně příbuzných jedinců. (P. Velemínský, Národní muzeum)8, Projevy nespecifické zátěže na kostřePřednáška je zaměřena na znaky, ze kterých v archeologickém kontextu můžeme odvozovat míru optimálnosti životních podmínek našich předků a které jsou často dávány do souvislosti s nespecifickou zátěží organismu (populace). Vedle vlastní demografické struktury populačních skupin se mezi tyto biologické charakteristiky řadí například hypoplastické defekty skloviny, Harrisovy linie, cribra orbitalia, degenerativní změny kloubů a rozvoj pohybového aparátu, pohlavní a stranový dimorfismus, zdravotní stav chrupu, výška postavy resp. (post-)traumatické změny. (P. Velemínský, Národní muzeum)9, Teoretické základy a praktické aplikace, využívané při určování pohlaví člověka podle kostry. Vysvětlení pojmu pohlavního dimorfizmu jednotlivých částí skeletu, jeho variací v průběhu růstu a vývoje člověka a rovněž i v interpopulačním kontextu s důsledky v přesnosti a spolehlivosti určení pohlaví. Vysvětlení požadavků na metody, vysvětlení principu testu validity a reliability metod, změny paradigmatu (náhrada populačně specifické lebky populačně stabilní pánví). Molekulárně biologické přístupy k určení pohlaví kostry. (J. Brůžek, FHS ZU Plzeň)10, Základní techniky morfometrického přístupu k určování pohlaví využívajícího statistické indukce a diskriminační analýzy. Problém fluktuace dělící hodnoty diskriminační funkce a užití kritéria posteriorní pravděpodobnosti pro diagnostiku pohlaví. Strategie přístupu k určení pohlaví pohřebních celků. Princip primární (vyplývající z vysoké přesnosti a spolehlivosti metod užívajících pánevních kostí za současné jejich nízké zachovalosti) a sekundární pohlavní diagnozy. Závěrem přednášky budou studenti seznámeni s problematikou určení pohlaví fosilního člověka. (J. Brůžek, FHS ZU Plzeň)11, Úvod do paleopatologie Základní patologické odchylky na kostře ? zranění, degenerativní procesy, arteficiální zásahy, zánětlivé procesy, specifická infekční onemocnění... Demonstrace jednotlivých typů patologických změn na kostrovém materiálu z existujících sbírek, seznámení se s jejich hodnocením (rozsah zánětlivých změn ? periostitis, ostitis, osteomyelitis; stupně degenerativně-produktivních změn; trepanační techniky, známky hojení atd.). (J. Likovský, AÚ AV ČR, Praha)12, Patologické stavy zjistitelné na mumiích, či zobrazené ve výtvarném umění (týká se zejména období pozdní gotiky a renaissance). Diagnostické metody využívané při studiu chorobných stavů na kostře a jejich indikace (RTG, CT, densitometrie, endoskopie, histologie), nezbytnost mezioborových konsultací sporných nálezů se specialisty jednotlivých oborů klinické mediciny (ortopedie, revmatologie, stomatologie, hematoonkologie atd.); diferenciální diagnostika.Demonstrace archeologických kostrových nálezů z našeho území zajímavých datováním, rozsahem patologického stavu či nálezovými okolnostmi (budou-li k disposici). Závěrečná diskuse. (J. Likovský, AÚ AV ČR, Praha)

Literatura

Bogin, B., 2001. The Growth of Humanity. Wiley-Liss. New York. Bräuer, G., 1988. 2. Osteometrie. In Knussmann, R. et al. (Eds.). Anthropologie. Handbuch der vergleichenden Biologie der Menschen. Zugleich 4. Auflage des Lehrbuchs des Anthropologie begrundet von Rudopf Martin. Band I. Wesen und Methoden der Anthropologie, Stuttgart: Gustav Fischer Verlag: 160-232.Bruzek, J., 2002. A method for visual determination of sex, using the human hip. bone. American Journal of Physical Anthropology, 117, 2 : 157-168.Hauser, G., De Stefano, G. F. 1989: Epigenetic variants of the human skull. E. Schweizerbart´sche Verlagsbuchhandlung, Stuttgart: S. 301. Larsen, C.S. 1997. Bioarcheology. Interpretation behavior from the human skeleton. Cambridge University PressScheuer, L., 2002. Application of osteology to forensic medicine. Clin. Anatomy, 15:297-312.Stloukal, M. et al.(eds.). 1999. Antropologie. Příručka pro studium kostry. Národní muzeum, Praha.

Požadavky

Zápočet je udělen za prezenci a za odevzdání protokolu (osteologická analýza kostry včetně metrického zpracování, odhadu věku a pohlaví, ...).Zkouška formou testu včetně praktické části. Teoretická část - test formou označení správných odpovědí, doplňování, přiřazování správných pojmů k sobě navzájem, ...)Praktická část - např. odhad věku, pohlaví,anatomické určení fragmentů kostry)

Garant

doc. RNDr. Jana Velemínská, Ph.D.