Předmět Fyziologické funkce rostlin v ekosystémech (MB130P22E)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu MB130P22E - Fyziologické funkce rostlin v ekosystémech, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze (UK).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Sylabus

Úloha rostlin v krajině v tocích energie, vody a látek. Ekologické funkce krajiny a úloha rostlin v těchto funkcích. Vývoj krajiny po době ledové rekonstruovaný z analýz sedimentů, krátký/uzavřený a dlouhý/otevřený vodní cyklus. Transport látek z povodí, disipace sluneční energie, odnos alkálií, acidifikace půdy, stárnutí krajiny. Klíčové funkce trvalé vegetace. Souvislost s eutrofizací a s povodněmi. Energetická bilance porostu, základní představa o distribuci sluneční energie a údaje o množství energie přeměňované při evapotranspiraci, fotosyntéze, ohřevu. Srovnání energetických toků ve vysušené krajině a krajině s dostatkem vody. Odvodnění a změny mezoklimatu. Možnost využití dálkového průzkumu Země - rozložení teplot podle evapotranspirace.Záření přímé a difúzní, globální a fotosynteticky účinné. Energetický obsah biomasy, účinnost fotosyntézy. Jednotky.(Vychází se z prací W. Ripla, příruček publikovaných pro mezinárodní kurzy (Wetland Training Centre), z prací Ondoka a Přibáně a současných výzkumných projektů.)Ekofyziologické adaptace rostlin: (vychází se z monografií R Crawforda, Larchera, prací vlastních atd. )adaptace fenotypická, genotypická (aklimatizace/otužování a adaptace/přizpůsobení). Přizpůsobení ke konstantním podmínkám vede ke ztrátě adaptability. Limity rozšíření rostlin nejsou zdaleka pouze fyziologické, podstatná je biogeografická hranice. Invazní druhy dokazují existenci geografických hranic. Biodiverzita na úrovni druhu a na úrovni populace.Klimatické hranice, fyziologické pochody jsou nejvíce ovlivňovány teplotou. Citlivost k mrazu a k chladu, otužování. Pletiva v mrazu, stresové metabolity, kryoprotekce. Rostliny C3 a C4.Arktická flora, morfologická adaptace, bilance uhlíku, respirace a teplota, limity rozšíření na jih. Výživa, reprodukce. Rozšiřování druhů k pólům s oteplením?Polární a výškové limity rozšíření stromů, fyziologie stromu na hranici lesa (semena, osmotické poměry nad sněhem a pod sněhem, hospodaření s vodou). Ekotyp na příkladu horského smrku. Působení oxidu siřičitého na jehlice, na výdej vody, na jehlice. Okyselení působené deštěm a mineralizací. ekofyziologie zaplavovaného kořene. Přežívání rostlin se zaplaveným kořenem, nedostatek kyslíku. Rýže, ježatka, rákos, mangrove, olše. Anaerobióza, anoxie, koncentrace kyslíku, redox. Meristémy a anoxie. Poškození z nedostatku kyslíku, cyanogenní glykosidy, postanoxická poškození. Přizpůsobení anatomická, morfologická. Chemie zaplavené půdy v anaerobních podmínkách, toxicita oxidu uhličitého, etanolu, sirovodíku, redukovaných iontů kovů - půdní toxiny při anaerobióze. Srážení železitých iontů. Úloha etylenu, tvorba aerenchymu a jeho úloha, radiální úniky kyslíku. Nároky na rostliny v kořenových čistírnách. Množství a forma vázaných živin. Translokace asimilátů za nadbytku a nedostatku dusíku. Letní a zimní seče rákosin. Úhyny rákosu a olší. Příklad rašeliniště a kumulace uhlíku. vodní rostliny - vzplývavé, emerzní, ponořné. Makrofyta, mikrofyta. Příjem živin, příjem oxidu uhličitého. Vývoj typů vodních rostlin se zvyšující se trofií. Příjem různých forem oxidu uhličitého. Polarita příjmu, srážení uhličitanů. Podmínky rozvoje vodních květů, úloha rybí obsádky, vztah mezi koncentracemi živin a vývojem vodních květů. Principy biomanipulace, rybník plůdkový a produkční. Změny koncentrací kyslíku a oxidu uhličitého ve vodě, změny pH a navazující otravy uvolněným amoniakem. Principy měření H, oxidu uhličitého, kyslíku, redoxu. Uhličitanový systém - nejrozšířenější pufr na Zemi, funkce v krvi a ve vodách. Příčiny a následky vysoké trofie vody, strategie při obnově vodních nádrží. pobřežní vegetace. Duny, tolerance k vysychání, horizontální přírůstky (Elymus), přehřívání. Využívání kondenzované vody. C3, C4 a CAM rostliny, diskriminace 13C. Slaniska, osmotický stres. Vodní potenciál. bylinné patro lesa. Podmínky - oxid uhličitý, vlhkost, světlo, výživa. Efekt světla (Red/Far Red), stínomilnost, kompenzační body fotosyntézy, intermitentní světlo, fotosyntetické závislosti, fotoinhibice, obsah chlorofylu. Kvantový výtěžek fotosyntézy. Morfologie listu, minerální výživa, význam mykorhizy. Přežívání sucha. Tolerance, reakce na vodní stres (Acacia, Tamarix, Myrothamnus, Parkinsonia, olivovník). Typy xerofytů, přežívání dehydratovaných pletiv, udržení turgoru, osmoregulace, stresové metabolity. Sukulenty, CAM, poikilohydrie, homoiohydrie. Obnova fotosyntézy a respirace po opětné hydrataci pletiv, příjem vody listem. Funkce stomat. Úloha kutikuly a její struktura. Blahovičníky a jejich adaptace. Požáry, obnova po požáru. Měření transpirace, evapotranspirace, relativní vlhkosti . přežívání predace, sekundární metabolity, rostlina a hmyz, koevoluce rostlin a hmyzu, juvenilní hormonyZávěrem zmínka o vědeckých přístupech: analytický/Carteziánský, redukcionistický, Exaktní, mechanistický. Ekologický, holistický. Organismus a ekosystém jako otevřený systém mimo rovnováhu.Předmět ekofyziologie, tak jak jej podávám je snazší než se asi zdá z tohoto přehledu. Je vykládán na praktických příkladech.

Literatura

Literatura:Crawford R.M.M. 1990, Studies in Plant Survival, Blackwell Scinetific Publications,pp. 296Larcher, W.: Fyziologická ekologie rostlin, Academia, 1988Eiseltová M.(ed.) 1994 Restoration of lake ecosystems - a holistic approach. IWRB Publ. 32. 182 pp. namely the chapter: Ripl et al. (16 - 35),Ripl, W., 1995. Management of Water Cycle and EnergyFlow for Ecosystem Control - The Energy-Transport-Reaction (ETR) Model. Ecological Modelling 78: 61 - 35Pokorný, J., 2001 Dissipation of solar energy in landscape - controlled by management of water and vegetation. Renewable energy 24: 641 - 645

Požadavky

written test + oral examination based on the test results + short paper

Garant

prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.