Předmět Globální změny, fotosyntéza a trvale udržitelný rozvoj (MB130P60)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu MB130P60 - Globální změny, fotosyntéza a trvale udržitelný rozvoj, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze (UK).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Sylabus

1. Trvale udržitelný rozvoj: Opravdu trvale? A trvalý rozvoj na planetě Země? Kdy vznikla současná charakteristika pojmu "trvale udržitelný rozvoj"? Zpráva Brundtlandové pro OSN: Zásadní přínos i opakování chybných představ. Člověk vždy chtěl, chce ale opravdu už nebude chtít stále více (majetku, moci, pohodlí)? Etické a morální aspekty trvale udržitelného rozvoje. Zásadní rozdíly mezi společenskovědními a přírodovědnými přístupy i závěry ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji lidstva. Kdy a jak si lidé začali uvědomovat podmínky pro svoje setrvání na Zemi? (A. Leopold, R. Carssonová, R. Costanza.)2. Definice trvale udržitelného rozvoje: jejich různorodost I stejnost. Co je to "definice"? Základní vlastnosti vědecké definice. Příklady charakteristik trvale udržitelného rozvoje v různých zemích a institucích. Bez čeho se člověk nemůže obejít: Potraviny, voda a prostor. Potraviny pro 9 miliard: vysoké výnosy nebo jaké jsou alternativy.3. Proč jsou rostliny nepostradatelné a nenahraditelné Potravní pyramida : rostliny, býložravci, masožravci a všežravci. Co potřebují rostliny, aby mohly uživit lidstvo i miliony dalších druhů: Fotosyntéza, vodní režim I minerální výživa. Jak se projevuje změna dopadajícího slunečního záření, koncentrace CO2 a dostupnosti vody na rostliny a výnosy ? Rostliny potřebují obrovská množství vody, kterou si však nárokují i lidé. Kdo musí mít přednost ?4. Skleníkový efekt: ve skleníku I na planetě Země. Sluneční záření: Spektrum, ale I lokální a historická proměnlivost. Zdánlivý paradox: Miliardy let pohlcuje Země sluneční záření, ale teplota povrchu planety je velmí stálá. Fyzikální princip skleníkového efektu. Zesilování skleníkového efektu: radiační zesílení, globální teplotní potenciál. Skleníkové plyny: jejich zdroje i obsahy v atmosféře: v minulosti, přítomnosti a budoucnosti.5. Uhlík a jeho "proměny" v místě i čase. Uhlík organický i anorganický, v biosféře, atmosféře, hydrosféře i litosféře, koloběh uhlíku. Kolik CO2 se uvolní do atmosféry spálením 1 kg suchého dřeva? A kolik CO2 rostliny pohltily, než vyprodukovaly 1 kg svěží biomasy? Voda: sladká a slaná. v biosféře, atmosféře, hydrosféře i litosféře. Globální cyklus vody. Minerální živiny nezbytné pro plodiny: neomezený dostatek na Zemi nebo budou brzy chybět?6. Globální změny klimatu: proč bývaly a budou? Klima jako dlouhodobý průměr každodenního počasí, zejména teploty a srážek. Přírodní faktory ovlivňující aktuální klima a jeho změny v minulosti, přítomnosti I budoucnosti. Antropogenní faktory: Emise skleníkových plynů, změny povrchu planety. Kam se ukládají zvýšené emise skleníkových plynů?7. Význam oceánů v globálních změnách: Fyzikálně-chemické podmínky pro rostliny v oceánech. Charakteristika rostlin v oceánech a jejich produktivita. Podíl oceánů na globálním cyklu uhlíku. Oceány a produkce metanu.8. Význam lesních ekosystémů v globálních změnáchLesní ekosystémy, uhlík a bilance emisí skleníkových plynů9. Ekonomické, politické a společenské důsledky globálních změn Politické aspekty: Od vyjednávání Kjótského protokolu (vůbec první jednání, které vedly světové špičky) až po současnou přípravu Kodaňské konference o změn_ klimatu (COP 15 FCCC) Společenské aspekty: Změna klimatu jako katalyzátor změny postojů a chování Ekonomické aspekty: Současná intenzivní diskuse o nákladech aktivit ke zmírnění změny klimatu ve srovnání s náklady "non-action"10. Klima se měnilo vždycky. Proč se znepokojovat v 21. století? Zákonité, pravděpodobné a možné důsledky změny klimatu v 21. stoleti. Vzájemné vztahy mezi ekosystémy, klimatem a ekonomikou. Služby ekosystémů: rozhodující nebo mylné spojení ekonomie a přírodovědy? Hodnocení ekosystémů na přelomu millenia a jeho varování. Vybrané indikátory kvantitativního hodnocení závislosti lidstva na přírodě: ekologická stopa, emergie, zelený HDP).11. Prezentace studentů a diskuse

Literatura

Nátr, L.: Příroda, nebo člověk? -- Služby ekosystémů. Karolinum. 344 ss. 2011. Nátr, L.: Fotosyntetická produkce a výživa lidstva.- ISV nakladatelství, Praha 2002. ISBN 80-85866-92-7 Nátr, L.: Země jako skleník. Proč se bát CO2 ?: Academia, Praha 2006. ISBN 80-200-1362-8. 14Nátr L.: Rozvoj trvale neudržitelný. Nakladatelství Karolinum, 2005.Doporučená literatura:Moldan B.: Podmaněná planeta. 2010.Kadrnožka J.: Globální oteplování Země. 2008.Lovelock J.: Gaia vrací úder. 2009.Braniš M., Hůnová I. (eds.): Atmosféra a klima. Aktuální otázky ochrany ovzduší. 2009. Seják J. a kol.: Hgodnocení funkcí a služeb ekosystémů České republiky. 2010.Evans L. T.: Crop evolution, adaptation and yield. Cambridge Univ. Press. 2nd edition. Cambridge. 1996.webové stránky předmětu: http://kfrserver.natur.cuni.cz/global/index.htm

Požadavky

Podmínkou pro klasifikaci je absolvování 1 studentské prezentace během přednášek (délka 3-5min) zadané/dohodnuté literatury pro diskuse - seznam je na webové stránce předmětu. Je i možné si domluvit s vyučujícícmi vlastní článek, knihu pro prezentaci s vhodnou tématikou Prezentace budou průběžně po dohodě na začátku přednášek během semestru a zbývající pak na konci semestru.Vlastní klasifikace je na základě dvou písemných testů složených z 20 nebo 25 otázek, které jsou postupně v průběhu semestru dávány k dispozici po každé přednášce (15-20 otázek za přednášku, otázky pokrývají celý její obsah) na webové stránce kurzu. Za 1 test je možno obdržet maximálně 100 procent.1. test přibližně v polovině semestru (má váhu 1/3)2. test v zápočtovém týdnu (má váhu 2/3) a obsahuje otázky volené z problematiky kompletní za celý semestr. Na základě výsledku dvou testů během semestru bude navržena známka. Možnost změny navržené klasifikace formou ústní zkoušky po dohodě. Hodnocení testů: podle počtu otázek (20 nebo 25) každé připadne bodové zastoupení tak, aby celkem odpovídalo hodnocení 100 procentům (tj. 20 otázek po 5 bodech, 25 otázek po 4 bodech). Výborně : 85-100, Velmi dobře: 70-85,5, Dobře: 60-69,5.

Garant

prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.

Vyučující

prof. RNDr. Jana Albrechtová, Ph.D.doc. Ing. Emil Cienciala, Ph.D.prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr. h. c.RNDr. Ondřej Prášil, PhD