Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Předmět Geography of Economic Globalization (MZ340P45)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu MZ340P45 - Geography of Economic Globalization, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze (UK).

Top 10 materiálů tohoto předmětu

Materiály tohoto předmětu

Materiál Typ Datum Počet stažení

Další informace

Sylabus

 GEOGRAFIE EKONOMICKÉ GLOBALIZACELETNÍ SEMESTR 2014Středa 14:50 - 17:25, Levá rýsovna Přednášející: Prof. RNDr. Petr Pavlínek, Ph.D. (http://www.natur.cuni.cz/geografie/socialni-geografie-a-regionalni-rozvoj/pavlinek)Kancelář: 303AKonzultační hodiny: úterý 13:00 -13:50, středa 14:40-15:40 nebo osobní schůzka po předchozí domluvěE-mail: pavlinek@natur.cuni.czTelefon: 221951394 ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ TEXTDicken, P. (2011) Global Shift: Mapping the Changing Contours of the World Economy. Šesté vydání. London: Sage (kniha je k dispozici v knihovně pro použití pouze v knihovně). Další studijní materiály nutné ke splnění zápočtu budou k dispozici během semestru na Moodle v PDF formátu ke stažení včetně vybraných kapitol z knihy Petra Dickense. Power pointové prezentace v PDF formátu budou k dispozici na Moodle. Heslo pro otevření: globalizace. POPIS KURZUStudium geografie ekonomické globalizace a geografie světového hospodářství z perspektivy globálních výrobních sítí. Základni témata zahrnují: historický vývoj světového hospodářství a ekonomické globalizace z geografického hlediska; základní trendy globální výroby, obchodu a investic; nejdůležitější faktory a aktéři globalizačních procesů a jejich geografické dopady: technologická změna, nadnárodní společnosti, stát; geografie nadnárodních společností; případové studie vybraných odvětví průmyslu a služeb, dopady ekonomické globalizace na rozvinuté a rozvojové země. Od konce šedesátých let dvacátého století prochází světové hospodářství výraznými a rychlými změnami.Tento kurz se zaměřuje na studium vybraných základních rysů těchto změn z ekonomicko-geografického pohledu. Předmětem studia budou jak příčiny a následky globálních ekonomických změn, běžně označovaných za ‘globalizaci’, tak  jejich projevy v různých částech světa. Základním cílem kurzu je vysvětlení a pochopení (a) současných globálních ekonomických změn; (b) procesů, které jsou jejich příčinou, (c) a jejich projevů jak v různých oblastech světa, tak ve vybraných průmyslových odvětvích.  Jedním z nejdůležitějších cílů je rozvinutí kritického chápání globální ekonomiky a jejího fungování, které je jedním z rohodujících důvodů propastných ekonomických a sociálních rozdílů mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi. ZÁKLADNÍ CÍLEPo absolvování tohoto předmětu by studenti měli být schopni:1.     Rozlišovat rozdíly v chápání "ekonomické globalizace" různými školami myšlení.2.     Interpretovat historický vývoj světového hospodářství s použitím různých teoretických pohledů z různých společensko-vědních disciplín.3.     Identifikovat nejdůležitější trendy současného světového hospodářství.4.     Identifikovat a analyzovat nejdůležitější příčiny a hnací síly současné ekonomické globalizace (technologická změna, nadnárodní společnosti, stát).5.     Analyzovat nerovnoměrné dopady ekonomické globalizace v různých částech světa.6.     Pochopit rozdíly v mezinárodním chování a fungování základních eknomických odvětví. HODNOCENÍPísemná shrnutí zadaných článkůNa každý týden bude zadán jeden časopisecký článek v angličtině, po jehož přečtení každý student samostatně vypracuje písemné shrnutí v délce půl strany vytištěného textu. Na konci shrnutí musí přidat diskuzní otázku pro zbytek třídy. Shrnutí budou známkovaná. Cílem je rozvoj systematické práce v angličtině, rozvoj kritického myšlení, rozvoj samostatné práce prohlubující znalosti v oblasti ekonomické globalizace a rozvoj schopností identifikovat hlavní myšlenky psaného textu.Cílem shrnutí je mě přesvědčit, že jste podrobně četli zadaný úkol prezentací jeho obsahu a základních myšlenek. K tomu by vám mělo bohatě stačit půl až jedné strany jednořádkovaného tištěného textu.Požadavky a bodování: ·      Písemné shrnutí v délce minimálně půl strany jednořádkového vytištěného textu s diskuzní otázkou odevzdané na Moodle vždy do úterý 24:00.·      Formát: Word (docx, doc, rtf) nebo PDF.·      Shrnutí se řídí podle rozvrhu níže. Nesouvisí s rozvrhem přednášek.·      Na konci každé přednášky bude minimálně jeden student(ka) vyzván(a) k přečtení jejich otázek.·      Shrnutí budou známkovaná a budou se podílet 18% na celkové známce.Písemná shrnutí budou známkována takto:1.     Včas odevzdaná a uspokojivá shrnutí obdrží 2 body.2.     Mimořádně kvalitní promyšlené shrnutí může obdržet půl bodový bonus, tj. 2,5 bodu.3.     Nekvalitní shrnutí, která mě 100% nepřesvědčí, že jste zadaný článek celý četl(a) dostanou 1 bod.4.     Shrnutí, které neobsahuje otázku do diskuze obddrží 1.5 bodu, i když je jinak uspokojivé.5.     Shrnutí, ze kterých je zřejmé, že student článek nečetl dostane 0 bodů.6.     Opsaná shrnutí dostanou 0 bodů.  Jelikož nepoznám kdo opisoval od koho, dostanou 0 bodů obě opsaná shrnutí.7.     Pozdě odevzdaná shrnutí přijímám maximálně do 2 týdnu po termínu odevzdání. Když budou uspokojivá (včetně otázky do diskuze), tak mohou obdržet maximálně 1 bod.8.     Body, které obdržíte nad rámec maxima 26 bodů budou přičteny k celkovému hodnocení. ZÁPOČETLetní semestr má 14 týdnů, z toho na 13 bude zadán článek. Na splnění zápočtu musíte odevzdat minimálně 9 shrnutí a získat za ně minimálně 18 bodů (za každé shrnutí můžete získat 2 body, celkem tedy 26 bodů). Tyto body budou navíc přidány k bodům, které získáte při zkoušce a započítány do vaší celkové známky. Čím více shrnutí nad požadovaný minimální počet odevzdáte, tím méně bodů budete potřebovat u závěrečné zkoušky. Je tedy ve vašem zájmu odvezdat všechna shrnutí ve stanovených termínech. ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA: Studenti budou připuštěni k závěrečné zkoušce pouze po získání zápočtu. Závěrečná zkouška bude mít formu mnohovýběrového testu složeného ze 120 otázek s možností výběru z pěti odpovědí z nichž pouze jedna odpověď bude správná. Celkem můžete získat 120 bodů. Otázky budou založeny na odpřednášené látce. Na zkoušce se může objevit i několik otázek na základě povinné četby. Tyto otázky budou jednoduché pro ty, kteří daný článek četli (nebudou založeny faktograficky), takže žádná speciální příprava není nutná. Zrušení výuky: 9. dubna z důvodu mé účastu na konferenci v zahraničí.Náhrada: 14. května, kdy je rektorský den a výuka je zrušena. Účast na přednáškáchZa každou účast na přednášce získáte jeden bonusový bod. Celkem 13 bodů, které budou přičteny k závěrečnému skóre. ZÁVĚREČNÁ ZNÁMKAMaximální počet bodů, které můžete získat je 146 (120 za zkoušku, 26 za shrnutí +  možný bonus za účast na přednáškách a výborné souhrny četby.)Známka bude udělena na základě této stupnice:Výborně:        131-146 bodů (90-100%)Velmi dobře: 117-130 bodů (80-89%)Dobře:                        102-116 bodů            (70-79%)Neprospěl/a:            Méně než 102 bodů Předem upozorňuji, že z důvodu nepřítomnosti nebudu vypisovat podzimní termíny pro závěrečnou zkoušku. POVINNÁ ČETBA: ZADÁNÍ ČLÁNKŮ KE STUDIU A PŘÍPRAVU  SHRNUTÍTermín odevzdání: vždy nejpozději do 24:00 středoveropského času uvedného dne (úterý) elektronicky na Moodle  25/2Gereffi, G. (2005) The Global Economy: Organization, Governance, and Development, In: Smelser, N. J. and Swedborg, R. (eds) The Handbook of Economic Sociology, Second Edition, Princeton: Princeton University Press, 160-82. 4/3Dicken, P. (2011): Global Shift: Tangled webs: unravelling complexity in the global economy, pp. 51-74. 11/3Kiely, R. (2005) Globalization and poverty, and the poverty of globalization theory. Current Sociology, November, 53(6): 895-914. 18/3Dicken, P. (2011): Global Shift: Technological change: 'gales of creative destruction', pp. 75-108. 25/3Dicken, P. (2011): Global Shift: 14: 'Capturing value' within global production networks, pp. 429-453. 1/4Ritzer, G. (2010) Neo-liberalism: Roots, Principles, Criticisms and Neo-Marxian Alternatives. In: G. Ritzer: Globalization: A Basic Text, Chichester: Wiley-Blackwell, pp. 109-138. 8/4Sunley, P. (2011): The Consequences of Economic Globalization, In: The Sage Handbook of Economic Geography, pp. 102-118. 15/4Dicken, P. (2011): Global Shift: 9: ‘We are what we eat’: The agro-food industries, pp. 270-300. 22/4Smith, A., Pickles, J, Buček, M., Pástor, R.,  Begg, B. (2014)The political economy of global production networks: regional industrial change and differential upgrading in the East European clothing industry. Journal of Economic Geography (2014) pp. 1-29, doi:10.1093/jeg/lbt039 29/4Sturgeon, T. J., Van Biesebroeck, J., Gereffi, G. (2008) Value chains, networks and clusters: reframing the global automotive industry, Journal of Economic Geography 8, pp. 297-321. 6/5Pavlínek, P. (2012) The Internationalization of Corporate R&D and the Automotive Industry R&D of East-Central Europe. Economic Geography 88(3): 279-310. 13/5Harvey, D. (2011) Crises, Geographic Disruptions and the Uneven Development of Political Responses, Economic Geography 87 (1): 1-22. 20/5Dicken, P. (2011): Global Shift: 16: Winning and losing: where you live really matters, 475-523.  PŘEDBĚŽNÝ ROZVRH PŘEDNÁŠEK (může být upraven během semestru) 

Literatura

ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ TEXT Dicken, P. (2011) Global Shift: Mapping the Changing Contours of the World Economy. Šesté vydání. London: Sage (kniha je k dispozici v knihovně pro použití pouze v knihovně).Další studijní materiály nutné ke splnění zápočtu budou k dispozici během semestru na Moodle v PDF formátu ke stažení včetně vybraných kapitol z knihy Petra Dickena.Neil. M Coe, Philip F Kelly and Henry W. C. Yeung (2013) Economic Geography: A Contemporary Introduction, 2nd Edition, Wiley.Gereffi, G. (2005) The Global Economy: Organization, Governance, and Development, In: Smelser, N. J. and Swedborg, R. (eds) The Handbook of Economic Sociology, Second Edition, Princeton: Princeton University Press, 160-82.Dicken, P. (2011): Global Shift: Tangled webs: unravelling complexity in the global economy, pp. 51-74.Kiely, R. (2005) Globalization and poverty, and the poverty of globalization theory. Current Sociology, November, 53(6): 895-914.Dicken, P. (2011): Global Shift: Technological change: 'gales of creative destruction', pp. 75-108.Dicken, P. (2011): Global Shift: 14: 'Capturing value' within global production networks, pp. 429-453.Ritzer, G. (2010) Neo-liberalism: Roots, Principles, Criticisms and Neo-Marxian Alternatives. In: G. Ritzer: Globalization: A Basic Text, Chichester: Wiley-Blackwell, pp. 109-138.Sunley, P. (2011): The Consequences of Economic Globalization, In: The Sage Handbook of Economic Geography, pp. 102-118.Dicken, P. (2011): Global Shift: 9: ‘We are what we eat’: The agro-food industries, pp. 270-300.Smith, A., Pickles, J, Buček, M., Pástor, R.,  Begg, B. (2014)The political economy of global production networks: regional industrial change and differential upgrading in the East European clothing industry. Journal of Economic Geography (2014) pp. 1-29, doi:10.1093/jeg/lbt039Sturgeon, T. J., Van Biesebroeck, J., Gereffi, G. (2008) Value chains, networks and clusters: reframing the global automotive industry, Journal of Economic Geography 8, pp. 297-321.Pavlínek, P. (2012) The Internationalization of Corporate R&D and the Automotive Industry R&D of East-Central Europe. Economic Geography 88(3): 279-310.Harvey, D. (2011) Crises, Geographic Disruptions and the Uneven Development of Political Responses, Economic Geography 87 (1): 1-22.

Požadavky

Písemná shrnutí zadaných článkůNa každý týden bude zadán jeden časopisecký článek v angličtině, po jehož přečtení každý student samostatně vypracuje písemné shrnutí v délce půl strany vytištěného textu. Na konci shrnutí musí přidat diskuzní otázku pro zbytek třídy. Shrnutí budou známkovaná. Cílem je rozvoj systematické práce v angličtině, rozvoj kritického myšlení, rozvoj samostatné práce prohlubující znalosti v oblasti ekonomickéglobalizace a rozvoj schopností identifikovat hlavní myšlenky psaného textu.Cílem shrnutí je mě přesvědčit, že jste podrobně četli zadaný úkol prezentací jeho obsahu a základních myšlenek. K tomu by vám mělo bohatě stačit půl až jedné strany jednořádkovaného tištěného textu.Požadavky a bodování: Písemné shrnutí v délce minimálně půl strany jednořádkového vytištěného textu s diskuzní otázkou odevzdané e-mailem na adresu pavlinek@natur.cuni.cz vždy do neděle 24:00. Formát: Word (docx, doc, rtf) nebo PDF. Shrnutí se řídí podle rozvrhu níže. Nesouvisí s rozvrhem přednášek. Na konci každé přednášky bude minimálně jeden student(ka) vyzván(a) k přečtení jejich otázek. Shrnutí budou známkovaná a budou se podílet 18% na celkové známce.Písemná shrnutí budou známkována takto:1. Včas odevzdaná a uspokojivá shrnutí obdrží 2 body.2. Mimořádně kvalitní promyšlené shrnutí může obdržet půl bodový bonus, tj. 2,5 bodu.3. Nekvalitní shrnutí, která mě 100% nepřesvědčí, že jste zadaný článek celý četl(a) dostanou 1 bod.4. Shrnutí, které neobsahuje otázku do diskuze obddrží 1 bod, i když je jinak uspokojivé.5. Shrnutí, ze kterých je zřejmé, že student článek nečetl dostane 0 bodů.6. Opsaná shrnutí dostanou 0 bodů. Jelikož nepoznám kdo opisoval od koho, dostanou 0 bodů obě opsaná shrnutí.7. Pozdě odevzdaná shrnutí přijímám maximálně do 2 týdnu po termínu odevzdání. Když budou uspokojivá (včetně otázky do diskuze), tak mohou obdržet maximálně 1 bod.8. Body, které obdržíte nad rámec maxima 26 bodů budou přičteny k celkovému hodnocení.ZÁPOČETLetní semestr má 14 týdnů, z toho na 13 bude zadán článek. Na splnění zápočtu musíte odevzdat minimálně 9 shrnutí a získat za ně minimálně 18 bodů (za každé shrnutí můžete získat 2 body, celkem tedy 26 bodů). Tyto body budou navíc přidány k bodům, které získáte při zkoušce a započítány do vaší celkové známky. Čím více shrnutí nad požadovaný minimální počet odevzdáte, tím méně bodů budete potřebovat uzávěrečné zkoušky. Je tedy ve vašem zájmu odvezdat všechna schrnutí ve stanovených termínech.ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA:Studenti budou připuštěni k závěrečné zkoušce pouze po získání zápočtu.Závěrečná zkouška bude mít formu mnohovýběrového testu složeného ze 120 otázek s možností výběru z pěti odpovědí z nichž pouze jedna odpověď bude správná. Celkem můžete získat 120 bodů. Otázky budou založeny na odpřednášené látce. Na zkoušce se může objevit i několik otázek na základě povinné četby. Tyto otázky budou jednoduché pro ty, kteří daný článek četli (nebudou založeny faktograficky), takže žádnáspeciální příprava není nutná.ZÁVĚREČNÁ ZNÁMKAMaximální počet bodů, které můžete získat je 146 (120 za zkoušku, 26 za shrnutí + možný bonus.)Známka bude udělena na základě této stupnice:Výborně: 131-146 bodů (90-100%)Velmi dobře: 117-130 bodů (80-89%)Dobře: 102-116 bodů (70-79%)Neprospěl/a: Méně než 102 bodů

Garant

prof. RNDr. Petr Pavlínek, Ph.D.