Předmět Dějiny českého divadla 2.pol. 20.stol. (KDU / ČD20K)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu KDU / ČD20K - Dějiny českého divadla 2.pol. 20.stol., Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci (UP).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Obsah

Cílem přednášky je představit současný historiografický přístup k vývojovým tendencím a stylovým proměnám českého divadla v druhé polovině 20. století. V tematicky vymezených kapitolách výklad nastíní dramaturgickou linii, inscenační a herecký styl, představí tvorbu vybraných scén a významných režijních osobností, a to jak v linii tradičního (repertoárového) divadla, tak v linii netradičních aktivit (malé, autorské a studiové scény). Důraz bude na sledování kontinuity stylových proměn, které ovlivnily současnou divadelní kulturu a její diverzifikaci.Předmět zahrne nejvýznamnější témata z dějin českého divadla 20. století.Témata:1. Orientace v kontextu druhé poloviny 20. století periodizaceSouvislost s předválečným vývojem, situace po roce 1948, charakteristika společenského a politického kontextu a její odraz v jednotlivých dekádách sledovaného období.2. Linie satirického divadla - její zánik a renesanceDivadlo satiry, Divadlo Větrník, Divadlo V+W U Nováků význam těchto scén pro další vývoj od poloviny 50. let (Divadlo ABC).3. Zásadní proměna dramaturgie a dramatické tvorbyProměna témat a konfliktů, antihrdina a nástup nové vlny české dramatiky ve spojení s divadelními koncepcemi (F. Hrubín, F. Pavlíček, P. Kohout, J. Topol, L. Aškenazy, M. Kundera, L. Kundera aj.).4. Proměna inscenačního a hereckého stylu a profilace jednotlivých scén od poloviny 50. letAlfréd Radok v Národním divadle, teoretická a kritická reflexe jeho koncepce divadla, profilace pražských i mimopražských divadel.5. Polarita inscenačních koncepcíČechovovská" linie Národního divadla v Praze (O. Krejča a jeho tvůrčí dílna) a "brechtovská" linie Státního divadla v Brně (E. Sokolovský, A. Hajda, M. Hynšt, B. Srba).6. Hnutí malých jevištních forem malá divadla 60. letPojem text-appeal, nedivadelní aspekty hnutí, kabaretní scény a divadla poezie Divadlo Na zábradlí, Semafor, Paravan, Večerní Brno a amatérská sféra.7. Malé činoherní scény 60. letČinoherní klub a Divadlo za branou odlišnost koncepcí, osobnosti a herecký styl.8. Osobnosti české divadelní režie 60. letCharakteristika režijního stylu M. Macháček, E. Schorm, J. Kačer, L. Smoček aj.9. Vývoj oblastních divadel a divadelní kontext za normalizaceSituace mimopražských divadel, normalizační limity a jejich narušování - studiové aktivity, klubová činnost, režijní osobnosti (I. Balaďa, L. Engelová, J. Fréhar, P. Rut aj.).10. Autorská a studiová divadla 70. a 80. letDivadlo na provázku, HaDivadlo, Divadlo na okraji, Ypsilonka, Činoherní studio nepravidelná dramaturgie, nepravidelný prostor.11. Divadelní koncepce 90. letNástup nové generace tvůrců (P. Lébl, J. A. Pitínský, V. Morávek aj.).12. Alternativní a nezávislá scéna konce 20. stoletíNástin nejvýraznějších tendencí českého divadla (fyzické divadlo, improvizované divadlo, nový cirkus, site specific ad.).

Získané způsobilosti

Student získá ucelený přehled vývoje funkcí a forem divadla v českých zemích v různých slohových obdobích a etapách spoločenského vývoje do konce 20. století. Student zná současné historiografické přístupy k výzkumu dějin divadla 20. století a dokáže se orientovat v širším divadelním kontextu druhé poloviny 20. století. Umí charakterizovat tvorbu jednotlivých divadel a výrazných divadelních osobností, definovat profilové tvůrčí koncepce s využitím terminologického aparátu a demonstrovat jejich význam na konkrétních inscenačních příkladech.Student je schopen vyhodnotit divadelní koncepce spojené s tvůrčími osobnostmi českého divadla druhé poloviny 20. století a posoudit jejich význam v kontinuitě divadelního vývoje. Dokáže strukturovat sledované období s použitím současných historiografických přístupů, analyzovat jednotlivé tendence, teoreticky a historicky určit jejich dominantní aspekty i jejich pohyb a vzájemné souvislosti. Student je schopen formulovat na základě nabytých znalostí fundovaný názor na novodobou historii českého divadla, posoudit texty s danou problematikou, aplikovat souvislosti historického vývoje jednotlivých tendencí na reflexi současné podoby divadelní tvorby.

Literatura

LAZORČÁKOVÁ, Tatjana. (2013). Dějiny českého divadla 2. pol. 20. století, studijní opora. Olomouc. JUST, Vladimír. (2010). Divadlo v totalitním systému. Praha. ČERNÝ, Jindřich. (2007). Osudy českého divadla po druhé světové válce: divadlo a společnost 1945-1955. Praha. NEKOLNÝ, Bohumil. (1991). Studiové divadlo a jeho české cesty. Praha. HEDBÁVNÝ, Zdeněk. (1994). Alfréd Radok: Zpráva o jednom osudu. Praha. GROSSMAN, Jan. (1991). Analýzy. Praha. KOVALČUK, Josef. (1982). Autorské divadlo 70. let. Praha. HYNŠT, Miloš. (1996). Brněnské divadelní bojování 1959-1971. Brno. VOSTRÝ, Jaroslav. (1996). Činoherní klub 1965-1972:dramaturgie v praxi. Praha. OSLZLÝ, Petr. (1999). Divadlo Husa na provázku 1968(7) - 1998: kniha v pohybu.. Brno. DVOŘÁK, Jan. (1988). Divadlo v akci. Praha. ČERNÝ, František. (2008). Divadlo v bariérách normalizace (1968-1989). Praha. MAZÁČOVÁ, Barbora. (1993). Josef Topol a Divadlo za branou. Praha. JUST, Vladimír. (1984). Proměny malých scén. Praha.

Požadavky

Docházka na přednášku není povinná. Zkouška: znalost probrané látky a základní literatury.

Garant

prof. PhDr. Tatjana Lazorčáková, Ph.D.

Vyučující

Mgr. Andrea Hanáčková, Ph.D.prof. PhDr. Tatjana Lazorčáková, Ph.D.