Předmět Dějiny světového filmu 3 (KDU / DSF3)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu KDU / DSF3 - Dějiny světového filmu 3, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci (UP).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Obsah

Závěrečný kurz přehledových dějin kinematografie, navazující na DSF1 a DSF2. Výklad se věnuje vývoji světové kinematografie druhé poloviny 20. století, respektive období od nástupu nových vln v 50. a 60. letech 20. století po léta devadesátá. Kromě evropské a americké kinematografie se věnuje i asijskému filmu, který v tomto období získává na mezinárodní scéně na prominenci. Tematická a stylová analýza jednotlivých tvůrců, směrů či hnutí je provázena detailním popisem průmyslových a společensko-kulturních souvislostí v dané době, spolu s kritickým hodnocením dané epochy z hlediska soudobého i dnešního.1. Autorský film a národní kinematografieVznik konceptu autorského filmu ve francouzské filmové kritice a teorii 40. a 50. let (Alexandre Astruc, François Truffaut), jeho aplikace americkou kritikou 60. let (Andrew Sarris) a vliv na vytváření filmové historie. Představení tezí Susan Hayward a jiných historiků zabývajících se koncepty národní kinematografie, s akcentem na globální povahu současné kinematografie.2. Francouzská nová vlnaIdeologická východiska, společenský kontext a narativní a stylistické inovace. Vymezení dvou základních skupin (nouvelle vague a Rive Gauche) a analýza stěžejních tvůrců a jejich díla.3. Francouzský film po nové vlně - neobarokoZměna kontextu filmové tvorby v 70. a 80. letech, vliv postmoderny a klipové estetiky. Cinéma du look a opulentní vizualita jako společný jmenovatel tvorby Jeana-Jacquese Beineixe, Luca Bessona a Leose Caraxe.4. Italský film po neorealismuOdklon od realistických východisek ke stylizaci v díle Federica Felliniho. Odcizení a psychologie prostoru u Michelangela Antonioniho. Politizace a cinefilství Bernarda Bertolucciho. Radikální marxismus a provokace u Piera Paola Pasoliniho.5. Britské free cinema a nová vlnaProměny poválečné dělnické třídy, formování dokumentaristické školy a vliv literatury a divadla (Angry Young Men, kitchen sink) na britskou novou vlnu (Tony Richardson, Karel Reisz, Lindsey Anderson). Pozitivní kritická recepce i novodobá reevaluace.6. Oberhausen a Nové německé kinoPoválečné rozdělení Německa a jeho vliv na kinematografii. Mladá generace, festival v Oberhausenu a manifest nového filmu. Tvorba Alexandra Klugeho. Německá historie a melodrama Rainera Wernera Fassbindera, heroismus a transcendence Wernera Herzoga.7. Východoevropský film v období komunismuOrganizace filmového průmyslu v zemích východního bloku po nástupu komunismu (Polsko, Maďarsko ad.). Vymezení společných témat a vlivu cenzury na filmovou tvorbu. Nový polský film a kino morálního neklidu, tvorba Miklóse Jancsóa.8. Sovětský film a poetická tradicePropaganda a obraz druhé světové války. Nástup nové generace 60. let, Andrej Tarkovskij. Vliv folklórních tradic na Ukrajině, v Gruzii a Arménii. Filmy Sergeje Paradžanova.9. Vývoj amerických studií a Nový HollywoodProměny publika a společnosti v 60. letech, nezávislé produkce, alternativní mody distribuce a exploatační žánry. Rozpad vertikálního systému a produkčního kodexu. Nová vlna tvůrců, konsolidace studií a rozvoj žánrové tvorby (Lucas, Spielberg, Coppola). Politika blockbusterů 70. let.10. Nástup a rozvoj amerického nezávislého filmuHistorie nezávislé produkce v USA (avantgarda, New York). John Cassavettes a 60. léta. Konsolidace produkčního a distribučního zázemí nezávislé scény v 70. a 80. letech, specifické propagační a marketingové strategie. Tvorba Jima Jarmusche, Johna Saylese ad.11. Asijské kinematografieJaponská nová vlna, Nagisa Ošima a kritika soudobé společnosti. Kulturní revoluce a pátá generace čínského filmu. Hongkongská nová vlna a tchajwanský film (Edward Yang, Hou Hsiao Hsien).

Získané způsobilosti

Student se po absolvování kurzu bude orientovat v základních proudech, tvůrcích a stěžejních dílech světové kinematografie 2. poloviny 20. století, včetně společenského a politického pozadí jednotlivých proměn v kinematografii, a bude schopen jejich estetická východiska zhodnotit v jejich průmyslovém kontextu (technologické změny, změny distribučních a propagačních strategií apod.). Dokáže erudovaně analyzovat filmová díla v celé šíři kontextů a komparovat je nejen v rámci tvorby příslušného režiséra, ale i určitého uměleckého proudu či hnutí, a shrnout jejich specifické stylové a narativní postupy. Nabyté znalosti a dovednosti bude moci zužitkovat v samostatné pedagogické, publicistické či výzkumné práci.

Literatura

THOMPSONOVÁ, Kristin, BORDWELL, David. Dějiny filmu. Praha , 2007. COOK, David A. A History of Narrative Film. New York, 2004. LEYDA, Jay. A History of the Russian and Soviet Film. Princeton , 1983. STANDISH, Isolde. A New History of Japanese Cinema. New York , 2006. IORDANOVA, Dina. Cinema of the Other Europe. The Industry and Artistry of East Central European Cinema. London , 2003. EZRA, Elizabeth. (2004). European Cinema. Oxford. SORLIN, Pierre. Italian National Cinema 1896?1996. London , 1996. KING, Geoff. (2002). New Hollywood Cinema: An Introduction. London. Monaco, J., Janeček, V., & Liška, T. (2001). Nová vlna: Truffaut, Godard, Chabrol, Rohmer, Rivette. V Praze: Akademie múzických umění. Andrew, G., & Pěnčiková, M. (2001). Podivnější než ráj: filmový režiséři nezávislé scény v současné americké kinematografii. Praha: Volvox Globator.

Požadavky

Znalost povinné literatury k předmětu, schopnost analýzy vybraných stěžejních děl v širokém spektru kontextů (společenský, politický, institucionální, kritický a estetický), schopnost nalézání analogií napříč národními kinematografiemi.

Garant

Mgr. Milan Hain, Ph.D.Mgr. Veronika Klusáková, Ph.D.

Vyučující

Mgr. Veronika Klusáková, Ph.D.Mgr. Luboš Ptáček, Ph.D.