Předmět Seminář českého divadla B (KDU / SČDB)
Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu KDU / SČDB - Seminář českého divadla B, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci (UP).
Top 10 materiálů tohoto předmětu
Materiály tohoto předmětu
| Materiál | Typ | Datum | Počet stažení |
|---|
Další informace
Obsah
Seminář doplňuje přednášku Kapitoly z dějin českého divadla druhé poloviny 20. století a zaměřuje se na podrobnější seznámení s inscenační praxí, s výraznými tvůrčími osobnostmi a soubory zejména v tzv. netradiční linii českého divadla. Studenti pracují s odbornou literaturou, s dramatickými texty a s prameny, připravují vlastní prezentace ke zvolenému tématu. Po vstupním tématu, seznamujícím s periodizací v souvislosti s vymezenými tendencemi, si studenti vyberou konkrétní téma pro samostatný příspěvek.1. Divadelní souvislosti - periodizace,vymezení pojmů: tradiční, netradiční, malé, autorské,studiové divadlo, alternativní2. Malá divadla čtyřicátých let (Větrník, Divadlo satiry)3. Inspirační zdroje hnutí malých jevištních forem (Divadlo ABC, Rokoko, Reduta a text-appeal)4. Divadlo Na zábradlí - od text-appealových začátků přes literární kabaret k absurdnímu divadlu.5. Semafor - novodobý kabaret. Fenomén autorské dvojice S + Š6. Satirické divadlo Večerní Brno - od kabaretu k satirickému divadlu7. Divado na okraji - divadlo poezie8. Studio Y - autorské adaptace a herecký styl9. Divadlo Husa na provázku - model otevřeného divadla a divadlo v nepravidelném prostoru10.HaDivadlo - divadlo poetické emoce a morálního apeluNa základě konkrétního tematického zaměření semináře sledují charakteristiku principů tvorby, inscenačního a hereckého stylu, zařazení souboru či osobností k obecným tendencím i do dobového kontext. Formulují vlastní hodnocení.
Získané způsobilosti
Student si osvojí způsoby a možnosti analýzy jednotlivých divadelních jevů, umí pracovat s dobovými recenzemi i dramatickými texty jako s prameny k poznání tehdejší inscenační praxe. Student je schopen charakterizovat konkrétní divadelní jev/událost, začlenit ji do dobového kontextu. Umí posoudit a zhodnotit základní principy tvorby, inscenačního a hereckého stylu, zařazení souboru či osobnosti k obecným tendencím.
Literatura
ALAN, Josef a kol. (2001). Alternativní kultura. Praha. KOVALČUK, Josef . Autorské divadlo 70. let. Praha , 1982. JUST,Vladimír. Česká divadelní kultura 1945-1989. Praha , 1995. VOSTRÝ, Jaroslav . Činoherní klub. Dramaturgie v praxi. Praha , 1996. Černý, František (ed.). Dějiny českého divadla. IV. Praha, 1983. Pavis, Patrice. Divadelní slovník. Praha, 2003. Císař, Jan. Divadla, která našla svou dobu. Praha, 1966. Mazáčová, B. Josef Topol a DZB. Praha , 1993. Černý, František. Kapitoly z dějin českého divadla . Praha, 2000. Just, Vladimír. Proměny malých scén. Praha, 1984. Císař, Jan. Přehledné dějiny českého divadla. I. a II. Do roku 1945. Praha, 2006. Janoušek, Pavel. Rozměry dramatu. Praha , 1989. Nekolný, Bohumil. Studiové divadlo a jeho české cesty. Praha, 1991. Pavlovský, Petr a kol. Základní pojmy divadla - Teatrologický slovník. Praha 4, 2004.
Požadavky
Studenti dosáhnou nejméně 75% účasti na seminářích, aktivně se účastní rozprav ve výuce a vystoupí se seminární prací formou prezentace. Současně připraví textovou verzi splňující všechny formální požadavky odborného textu, která bude přijata pedagogem.
Garant
prof. PhDr. Tatjana Lazorčáková, Ph.D.doc. PhDr. Jiří Štefanides