Předmět Analýza hudebních skladeb 3 (KMU / AHSK3)

Na serveru studentino.cz naleznete nejrůznější studijní materiály: zápisky z přednášek nebo cvičení, vzorové testy, seminární práce, domácí úkoly a další z předmětu KMU / AHSK3 - Analýza hudebních skladeb 3, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci (UP).

Materiál	Typ	Datum	Počet stažení

Obsah

1. Analýza díla - Johann Sebastian Bach: Preludium a fuga fis moll, Dobře temperovaný klavír, 2. dílFormální členění a tonální plán preludia. Typ fugy. Rozbor reperkuse a expozice druhého a třetího tématu. Závěr fugy.2. Analýza díla -Wolfgang Amadeus Mozart: Klavírní koncert A dur, KV. 488, 1. větaFormální schéma a tonální poměry. Analýze dvojité expozice, provedení, reprízy i cody. Kombinovanost formy. Vztah sólista-orchestr. Problematika kadencí.3. Analýza díla - Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 3 Es dur "Eroica", 1. větaPřelomovost této skladby v dobovém kontextu. Beethovenova instrumentace - "durchbrochene Arbeit". Formálně tektonický rozbor. Monotematičnost. Epizody. Druhé provedení a repríza.4. Analýza díla - Antonín Rejcha: Fuga č. 22Rejchův nový fugový systém na příkladě fugy č. 22. Nové přístupy k modulování a k tonálnímu zakotvení fugy. Vztah homofonie-polyfonie. Kontrasty v rytmu, faktuře, harmonii. Tonální vztahy v reperkusi. Rejchova harmonie - medianty, klamné spoje, neapolský sextakord.5. Analýza díla - Franz Schubert: Gretchen am Spinnrade.Určení typu písně. Formální členění. Vztah textu k hudební složce -faktura, rytmus.Harmonie jako nositelka hudebního obsahu - význam nónového akordu.6. Analýza díla - Hector Berlioz: Fantastická symfonie, 5. větaProgramnost. Idée fixe. Berliozův přístup k formě a tektonice- význam úvodů, intermezz a cod. Formálně tektonické ambivalence skladby. Novinky Berliozovy instrumentace a nové nástrojové techniky. Princip melodické deformace a dominance rytmu nad melodii.7. Analýza díla - Fryderyk Chopin: Nocturno op. 62 č. 1Stylová specifika pozdního Chopina. Formální rozbor. Technika charakterové transformace témat. Specifická ornamentika pozdních Chopinových skladeb. Melodika - girlandy a horizontálně chromatické postupy. Harmonie - harmonické komplexy, esenciální chromatické postupy - rozšíření variant klamných spojů. Modalita a flexibilní diatonika.8. Analýza díla - Richard Wagner: Tristan a Isolda, 1. akt, 5. scénaAnalýza leitmotivů. Přelomovost skladby z hlediska vývoje harmonie. Tristanovský akord a jeho kontexty. Alterované a mimotonální akordy. Medianty. Modulace. Klamné závěry v rozšířeném slova smyslu.9. Analýza díla - Brahms: Symfonie č. 4 e moll, 1. věta.Formálně-tektonický rozbor kompozice. Instrumentační specifika. Analýza expozice, provedení, reprízy a cody. Tektonické ambivalence. Hlavní znaky Brahmsova symfonismu.10. Analýza díla - Claude Debussy: Nocturna, 1. část "Oblaka"Nový přístup impresionismu k harmonii - statičnost, mixtury, užití septakordů a nónových akordů. Modalita- celotónovost a pentatonika. Instrumentační specifika Debussyho. Využití dechových a žesťových nástrojů - užití dusítek. Práce se smyčci - dělení smyčců, využití pizzicat, hry na kobylce a na hmatníku, dusítka, flageolety. Význam harfy.11. Analýza díla - Alexandr Skrjabin: Désir op. 57 č. 1Styl Skrjabinova středního tvůrčího období. Detailní harmonický rozbor skladby- struktura akordů - prométheovský akord a jeho předchůdci. Funkční sledy. Dominantně-tonická harmonická bifunkčnost v závěru skladby.12. Anton Webern: Symfonie op. 21, 1. větaAnalýza po stránce formálně tektonické. Principy sonátovosti i variačního principu. Procesy fragmentarizace hudebního materiálu. Kánonický princip. Instrumentace. Princip punktualismu v různých složkách hudební tkáně. Práce s řadou - metoda parciálních řad.

Získané způsobilosti

Student zná analytické metody používané pro analýzu hudby 18.-20. století.Student umí analyzovat skladby po stránce:- harmonické, - metrorytmické, - formálně-tektonické, - instrumentační. Student je schopen neznámou skladbu zařadit stylově na podkladě analýzy její hudební struktury.

Literatura

APAQ - related to key words. Jiránek, Jaroslav. Eseje o romantismu, Praha 1989. Leichtentritt, Hugo. Musikalische Formenlehre, Leipzig 1952. Černý, Miroslav K. Nástin vývoje symfonie od počátku do poloviny 20. století. Olomouc, 2002. Jirák, Karel Boleslav. Nauka o hudebních formách. Praha 1985. VOLEK, JAROSLAV:. Struktura a osobnosti hudby, Praha 1988. Janeček, K. Tektonika. Nauka o stavbě skladeb. Praha, 1968. Rosen, Charles. The Romantic Generation. Cambridge (Mass.), 1995.

Požadavky

Student ovládá hudebně teoretické disciplíny hudební nauky, harmonie a hudebních forem. PSCZOLKA, J. KRATOCHVÍLOVÁ, M. (2005) Harmonie. Průvodce studiem. Olomouc. Elektronická studijní podpora zavěšená v systému Edis. PSZCZOLKA, Jaroslav. (2005) Hudební nauka průvodce studiem. Olomouc.KOFROŇ, Jaroslav. (2002) Učebnice harmonie. Praha: Editio Bärenreiter.JANEČEK, Karel. (1955) Hudební formy. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění.

Garant

MgA. Marek Keprt, Ph.D.

Vyučující

MgA. Marek Keprt, Ph.D.