Lipidy

Lipidy

• Spolu s isopreny se řadí mezi lipoidní látky (jejich společná charakteristika je, že jsou hydrofobní)

• = estery vyšších karboxylových kyselin (vznikají reakcí těchto kyselin s alkoholy)

• Lehčí než voda

• Bezbarvé a bez zápachu

• Funkce v organismu:

  • Rozpustnost pro vitaminy, léčiva atd.

  • Termoregulační funkce

  • Zásobní zdroj energie

  • Součást membrán

  • Ochrana orgánů

• Důkaz lipidů: pomocí azobarviva sudan III – červeně zbarví lipid

Dělení tukové tkáně:

• Hnědá (multilokulární)

  • Snadnější spalování, u novorozeňat – nemají schopnost termoregulace, obsahuje velké množství mitochondrií, hodně železa (proto hnědá barva)

• Bílá (unilokulární)

Dělení lipidů:

• Jednoduché

  • Glyceridy (=tuky)

    • Loje (pevné, nasycené)

    • Oleje (kapalné, nenasycené)

  • Vosky

• Složené

  • Fosfolipidy

  • Glykolipidy

  • Lipoproteiny

Glyceridy (vyšší mastná kyselina + glycerol)

• Karboxylová kyselina – většinou alifatická nevětvená a monokarboxylová, sudý počet uhlíků

• Alkohol – glycerol

Dělení:

• Nasycené - SAFA

• Nenasycené

  • Mononenasycené – MUFA, např. kyselina olejová

  • Polynenansycené – PUFA, např. kyselina linolová, kyselina arachidonová

• Tuky dělíme na loje a oleje

  • Loje – pevné, nasycené mastné kyseliny, převážně živočišného původu

  • Oleje – kapalné, nenasycené mastné kyseliny, převážně rostlinného původu

• Hydrolýza tuků = rozklad působením vody

  • Kyselá – vznikne kyselina + glycerol

  • Alkalická/zásaditá – tzv. zmýdelňování, vzniká mýdlo

    • Mýdlo je amfibilní látka – má hydrofilní (COO-Na+) i hydrofobní (dlouhý uhlíkatý řetězec) část

• Žluknutí

  • Působením mikroorganismů, tepla a vlhkého prostředí

  • = oxidace dvojných vazeb

  • Štěpení esterových vazeb, vznik aldehydů, ketonů, karboxylových kyselin -> zápach

• Ztužování tuků

  • Hydrogenace dvojných vazeb (alkenů)

  • Potřeba katalyzátor (Rayneův nikl, platina, paladium)

  • Nebezpečná je transformace z cis na trans!

• Vysychání olejů

  • Oleje s vyšším množstvím dvojných vazeb -> ochranné nátěry, tzv. fermeže

    • Působením kyslíku -> zesíťování -> kyslíkové můstky -> zvýšená životnost dřeva

  • Tvorba linolea

    • Nadrcením + zalitím olejem -> delší čas, kdy dochází k vysychání