Ekologie stanovišť FZP

Mezi  jednotlivými  typy  vod  ostrá  hranice.  Geologické  změny  mohou  vést  ke  změně  lenitického 
stanoviště  na  lotické  nebo  naopak,  biologické  procesy  působí  často  stabilizačně  ->  zpomalují 
zanášení jezer a říční erozi. Člověk má snahu urychlit geologické procesy na úkor biologických -> 
dochází pak činností vody k zanášení jezer atd. 

 Sladkovodní  stanoviště  ve  srovnání  s  mořskými  a  suchozemskými  zaujímají  poměrně  malou  část 
zemského povrchu, ale jejich význam pro člověka daleko přesahuje jejich malou plochu: 

 1) Zdroj pitné vody a vody pro průmysl 

 2) Nejpříhodnější a nejlacinější systémy pro odkládání odpadních látek 

 3) Sladké vody jsou nejužším profilem v koloběhu vody 

 Vzhledem ke zneužívání tohoto přírodního zdroje člověkem se může stát voda pro něho limitujícím 
faktorem. 

ZÁKLADNÍ LIMITUJÍCÍ FAKTORY zvláště významné ve sladké vodě: 

 TEPLOTA 

3 

 Voda  oplývá  řadou  jedinečných  tepelných  vlastností,  které  provázaně  působí  v  tom  smyslu,  že 
teplotní změny se snižují na nejnižší možnou míru. Ke změnám teploty dochází ve vodě mnohem 
pomaleji než ve vzduchu. 

 Nejdůležitější tepelné vlastnosti vody: 

 (1) Velké specifické teplo => velké množství tepla nutné ke změně teploty vody. Ke zvýšení 1 ml 
(= g) vody o 1

oC je potřeba 1 g cal tepla. Jen málo látek má hodnotu vyšší než 1 

 (2) Velké skupenské teplo tání: přeměna 1 g ledu na 1 g vody (a naopak) o stejné teplotě = 80 cal. 

 (3) Nejvyšší známé skupenské teplo výparu. Během odpařování (stále probíhá z vegetace, vody a 
ledu) = 536 cal/g. Dá se říci, že větší část dopadajícího slunečního záření je spotřebována na odpar 
vody  ->  tento  tok  energie  způsobuje  zmírňování  klimatu  a  umožňuje  existenci  a  vývoj  života  v 
současné mnohotvárnosti.