Ekologie stanovišť FZP

 (4) Voda má nejvyšší hustotu při 4

oC - rozpíná se a stává se lehčí při teplotách vyšších a nižších 

než  4oC.  Tento  fakt  kupř.  zamezuje  zamrzání  hlubších  vod  až  ke  dnu.  (Obr.4  z Lelláka,  Kubíčka 
1994) 

 I když teplota vody podléhá menším změnám než vzduch -> přesto významný limitující faktor. Je 
to proto, že řada vodních organismů je velmi citlivá na rozmezí teplot = stenotermní a často i mírné 
změny  teploty  mohou  mít  dopad  na  výskyt  a  hojnost  těchto  druhů.  Změny  teploty  mají  nesporně 
značný dopad na koloběh a vrstvení, což samozřejmě významně ovlivňuje život ve vodě. 

 Velké vodní plochy zmírňují podnebí v přilehlých částech souše. 

VISKOZITA 

Viskozita  čili  vnitřní  tření  vody  je  přibližně  100x  větší  nežli  viskozita  vzduchu.  Je  významně 
závislá na teplotě. Zatímco při 00C viskozita vody činí 1,79 Pa.s-1.10-3, při 250C to je jen 0,89 Pa.s-
1.10-3.  Ve  vodních  ekosystémech  má  tato  vlastnost  značný  biologický  dopad,  protože  zásadním 
způsobem ovlivňuje plovoucí i vznášející organismy. 
PRŮHLEDNOST 

 Pronikání světla vodou je omezeno velmi často, a to rozptýlenými částicemi, které často významně 
ovlivňují  fotosyntetické  pásmo  všude,  kde  je  větší  hloubka.  Jíl  a  jiné  suspendované  částice 
způsobují  zakalení  vody  do  té  míry,  že  působí  jako  limitující  faktor.  Je-li  však  zákal  způsoben 
živými organismy , stávají se hodnoty průhlednosti ukazatelem produktivity. Průhlednost můžeme 
určit  jednoduchým  přístrojem  -  SECCHIHO  DESKA  (*  1865)  -  bílý  terč  o  î  20  cm,  který 
ponořujeme  do  vody  tak  hluboko  dokud  jej  vidíme.  Hloubka  při  níž  jej  již  nevidíme  představuje 
průhlednost  podle  Secchiho  desky.  Hodnota  průhlednosti  kolísá  od  několika  cm  ve  velmi 
zakalených vodách do 40 m ve velmi čistých vodách (neproduktivní horská jezera). V rybníkářství 
je tento způsob používán při stanovení optimálního množství hnojiv potřebného pro rozumný růst 
fytoplanktonu.