10. Výchova v procesu rozvoje osobnosti, průřezová témata
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Transformace obsahu
Požadavky na školní vzdělávání jsou kodifikovány v kurikulárních dokumentech. Jedná se o učební plány, učební osnovy, vzdělávací programy, standardy vzdělávání, učebnice, metodické příručky apod.
Tvorba kurikulárních dokumentů představuje „první rovinu didaktické transformace“ a je zakázkou pro tvůrce kurikula, kteří jsou „prvními konstruktéry obsahu vzdělávání“. Tato první rovina didaktické transformace je označována termínem ontodidaktická transformace a spočívá v převedení oborových obsahů do obsahů kurikulárních. Výsledek ontodidaktické transformace je relativně dobře uchopitelný, neboť je materializován v kurikulárních dokumentech. V těchto dokumentech se setkáváme jak s koncepční formou obsahu vzdělávání (koncepce, vize, plány toho, co má být ve školách obsahem vzdělávání), tak s projektovou formou obsahu vzdělávání (konkrétně plánované projekty obsahu vzdělávání) – srov. (Průcha, 2002, s. 246).
Kurikulární dokumenty regulují vzdělávání a vymezují rámec pro aktivity učitelů a žáků ve výuce. V těchto aktivitách prochází obsah vzdělávání „druhou rovinou didaktické transformace“, jež je zakázkou pro učitele, kteří jsou „druhými konstruktéry obsahu vzdělávání“. Tato druhá rovina didaktické transformace je označována termínem psychodidaktická transformace a spočívá v převedení kurikulárních obsahů do učiva (obsahy výuky). Výsledek psychodidaktické transformace je obtížněji uchopitelný. Může mít podobu učitelovy přípravy na výuku, která zachycuje obsah vzdělávání v jeho projektové formě. Popřípadě podobu záznamu vyučovací hodiny, který dokumentuje obsah vzdělávání v jeho realizační formě (to, co se skutečně prezentuje v interakci učitel-žáci).
Další formy existence obsahu vzdělávání se týkají toho, jak si žáci obsah osvojili a jak jej používají. J. Průcha (2002, s. 246) se v těchto souvislostech zmiňuje o rezultátové formě obsahu vzdělávání (obsah zpracovaný/osvojený žákem) a o efektové formy obsahu vzdělávání (osvojený obsah dlouhodobě fungující v životě jedince a společnosti). Osvojené obsahy jsou výsledkem kognitivní transformace, jejímž aktérem je žák (učící se).