Zápočet

PRAKTIKUM ZÁPOČET - Harvey

Prameny práva

Výpisky – Harvánek (str. 247-273)

V pozitivistickém vidění práva – jediným skutečným pramenem práva je stát. Stát projevuje svoji normativní vůli pro-střednictvím legislativy, ale i např. prostřednictvím činnosti soudů.

Materiální prameny práva

Důvody, které vedou stát k normativní úpravě společenských vztahů. Jsou jimi např. aktuální hospodářské či politické poměry, náboženské fundamenty společnosti, historické okolnosti vývoje příslušné právní kultury, nahodilé události jako třeba přírodní katastrofy apod. V Harvánkovo testech může být materiálním pramenem práva i právní obyčej.

Formální prameny práva

Informační zdroje, jejichž prostřednictvím se dozvídáme o právu a jeho obsahu.

 psané právo, tj. právní předpisy (pozn.: NPA, který není pramenem práva: Zákon o zásluhách prezidenta Be-neše);

 smluvní právo, tj. normativní smlouvy;

 soudcovské právo, tj. precedenty a judikatura;

 obyčejové právo, tj. právní obyčeje;

 právní principy;

 rozum, principy spravedlnosti;

 doktrinální publikace, tj. učení významných právníků;

 právní apendixy neprávních publikací,

 nálezy ústavního soudu.

Závaznost pramenů práva

 absolutní: Především v kontinentální právní kultuře. Mají ji především právní normy. Adresáti NPA mají po-vinnost jejich obsah znát a respektovat. Zásada ignoratia legis neminem excusat – neznalost práva nikoho neomlouvá. Ani soudce si nemůže dovolit rozhodnout proti obsahu zákona;

 argumentační: Je-li některý pramen práva argumentačně závazný, znamená to, že jsme jím vázáni, pokud nenalezneme lepší právní argument odlišné interpretace. S argumentační závazností se u nás setkáváme např. u právních principů nebo u judikatury. Existuje-li tedy k určité právní otázce konstantní judikatura, je soudce touto judikaturou vázán. Nejedná se však jako u zákona o závaznost absolutní a soudce se tedy od judikatury může odchýlit. Svoji odlišnou interpretaci ale musí odpovídajícím způsobem argumentovat, tj. musí mít lepší právní argument. V angloamerické právní kultuře je argumentační závaznost dominantní.

 relativní: Není atributem pramenů práva. Jedná se o závaznost konkrétního právního příkazu a na rozdíl od pramenů práva tedy nemá obecný charakter a naopak se vyznačuje adresností. Relativně zavazující je tedy závazek – právní povinnost, která může být uložena IPA nebo na základě právní skutečnosti, např. smlouvy.

Právní předpisy (psané právo)

Právním předpisem jsou ty NPA, jejichž obsahem jsou právní pravidla (je-li obsahem NPA např. jen politická prokla-mace nebo individuální příkaz, nejedná se o právní předpis a tedy ani o pramen práva).

Základní znaky právního předpisu:

 forma:

o jednostrannost (NPA, na rozdíl od normativní smlouvy, vzniká jako jednostranný projev vůle jeho tvůrce);