Zápočet

Působnost časová

a) okamžik schválení – okamžik, kdy byla splněna zákonodárná iniciativa – po přijetí příslušným kvórem poslan-ců a senátorů;

b) okamžik platnosti, které předpis nabývá rozesláním příslušné části Sbírky, které se někdy také označuje jako vyhlášení, resp. publikace (promulgace) normy, její datum je uvedeno v hlavičce normy;

c) okamžik účinnosti  norma je způsobilá vystupovat jako autoritativní, všeobecně závazný imperativ jednání, datum účinnosti bývá uvedeno v posledním paragrafu. Účinnost může nastat:

o patnáctým dnem po vyhlášení;

o z důvodů naléhavého obecného zájmu lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti;

o nejdříve však dnem vyhlášení.

Časové působení právní normy: Zákon působí do budoucnosti, jinak  retroaktivita.

Legisvakanční lhůta: Doba mezi platností a účinností právní normy. Obecná legisvakanční doba je 15 dní. Většinou bývá ale specifikována zákonem.

Zrušení (zánik) právních norem: Zánik norem = derogace. Ke zrušení právních norem může dojít těmito způsoby:

a) Uplynutí stanovené doby účinnosti – pokud byla právní norma vydána na dobu určitou;

b) Explicitní novelizace, derogace normy – cestou vydání nové normy. Při tomto postupu musí být zachována materiální a formální pravidla derogace (viz níže);

c) Zrušení rozhodnutím Ústavního soudu;

d) Novelizace mlčky – uskutečňuje se vydáním nové právní normy, která obsahově odporuje právní normě do-savadní. Jedná se o nežádoucí postup ze strany normotvůrce, který může způsobit nepřehlednost.

e) Mohlo by do toho patřit i desuetudo, tj. faktické zapomnění právního pravidla v důsledku jeho dlouhodobého neužívání. V českém právu je např. řada plevelných rakouských právních předpisů, které vzhledem k recepci formálně platí, fakticky je ale právě z důvodu desuetudinis nelze aplikovat. Zvláštní druh desuetuto: Obsolece – vyčerpání příslušného právního pravidla (u jednorázových pravidel), např. Benešovy dekrety.

Pravidla derogace

Materiální (= kolizní pravidla):

 lex superior derogat inferiori (právní norma obsažená v předpisu vyšší právní síly má přednost před normou obsaženou v předpisu nižší právní síly);

 lex specialis derogat generali (speciální norma má přednost před normu obecnou);

lex posterior derogat priori (pozdější právní norma ruší dřívější);

Formální pravidla  derogační klauzule:

 generální – stanoví zrušení všech právních norem, které odporují dané právní normě nové, např. „ruší se všechny právní předpisy, které jsou s tímto zákonem v rozporu“;

 generální s demonstrativním výčtem – součástí je příkladné vyjmenování rušených předpisů;

 taxativní (speciální) – jsou vyjmenovány všechny rušené právní předpisy.