Národní obrození
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Jan Nepomuk Štěpánek
1783–1844
český divadelník, herec, režisér, dramatik, dramaturg, překladatel, spisovatel, redaktor, publicista a divadelní ředitel
vedl česká představení ve Stavovském divadle
Čech a Němec
1816
veselohra
Štěpánkova dvojjazyčná hra pracuje s postavami, které si navzájem částečně nebo vůbec nerozumějí. Některé mluví jen česky (správcova děvečka Dorotka, mlynář), jiné jen německy (Jirka a mlynářova děvečka Ančička), ostatní buď jen trochu nebo dobře ovládají oba jazyky (žid Aron Bouchem, mlynářova dcera Kačenka, panský správce). Národnost postav je trojí: rodina bohatého mlynáře a student Javorník jsou Češi, ale čeledín Jirka (Görge) a správcova děvečka Ančička (Ännchen) jsou Němci. Aron Bouchem je žid. Za mlynářovou dcerou Kačenkou chodí protivný správce, který tajně touží po jejím věnu, protože zpronevěřil panské peníze. Kačenka o něj ale nestojí. Správce navede žida Arona, k němuž český mlynář chová důvěru, aby ve mlýně peníze ukradl. Aronovi se to sice podaří, ale peníze ztratí za bouře v lese. Získá je student Javorník, který zabloudil a hledá nocleh ve mlýně. Tam se seznámí s Kačenkou a zamilují se do sebe. Do mlýna přichází desátník, aby správce zatkl, pokud do druhého dne zpronevěřené peníze nevrátí. Němec Jirka - ukrytý pod senem děvečkou Dorotkou - náhodou vyslechne rozhovor (v němčině) mezi Aronem a správcem. Správce se domáhá ukradených peněz a Aron popisuje, jak o ně přišel. Jirka chce mlynáři povědět, kdo ho připravil o peníze, ale mlynář mu neporozumí. Za zloděje považuje studenta Javorníka, což se mu potvrdí, když ho nachytá se svou dcerou Kačenkou. Javorník ale konečně mlynáři poví, co se přihodilo, a požádá ho o ruku Kačenky. Hra končí dobře pro všechny: Javorník se ožení Kačenkou, Jirka s Němkou Ančičkou, vdá se i správcova děvečka Dorotka. Velkorysý mlynář vezme na milost jak žida, tak i správce. Toho navíc založí, aby mohl splatit dluh, čímž ho nakonec uchrání od vězení.
Berounské koláče
1819
Břetislav I., český Achilles
1812
František Ladislav Čelakovský
1799–1852
český básník, kritik, překladatel, prozaik, folklorista
tvůrce ohlasové poezie
zabýval se sbíráním a studiem českých a slovanských lidových písní a přísloví
Ohlasy písní ruských
1829
sbírka epických básní
čerpá z ruských bylin
Ohlasy písní českých
1839
lyrická básnická sbírka
Mudrosloví národu slovanského ve příslovích
1851
sbírka slovanských přísloví