William Shakespeare - Zkrocení zlé ženy

1. William Shakespeare - Zkrocení zlé ženy (1594)

Hlavní postavy:

• Petruccio

  • Mladý, vtipný, veronský šlechtic, který se s kamarády vsadil, že napraví Kateřinu. Umí se chovat jako skutečný hulvát a nedbat zvyků tehdy ještě doznívajícího středověku, ačkoliv je poznat, že ženy pro něj nejsou pouhým prožitkem a potěšením. Své chování nijak neskrývá, naopak je dáváno okatě najevo jeho hádkami s Kateřinou.

• Kateřina

  • Dcera bohatého padovského kupce, které se pro drzost a nezkrotnost vyhýbali nápadníci. Je naprostým opakem své sestry Blanky. Je neústupná, bez něžnosti, proti konvencím a je na ní možné vidět, že Shakespeare dával ve svých dílech značný prostor ženám, protože jejich citovost a popudlivost mu naprosto doplňovala citově chladné postavy žen. Kateřina touží po skutečné lásce a ne jenom po milostném vzdychání.

• Gremio

  • Další nápadník Blanky, který posléze uvidí, že oproti Lucentiovi nemá šanci a vzdává se její ruky.

• Grumio

  • Sloužící Petruccia

• Blanka

  • Mladší sestra Kateřiny, která je velice vypočítavá. Dcera kupce Baptisty, která je typická kurtoázní, romanticky zamilovaná a zasněná dívka. Uchází se o ni tři nápadníci, kterým imponuje, že je křehkou dívkou, která potřebuje jejich ochranu.

• Lucentio

  • Je syn bohatého pisanského šlechtice Vincenzia. Při příjezdu do Padovy se zamiluje do Blanky a přikáže svému sluhovi Traniovi aby vystupoval za něj a ať se za něj uchází se o ruku Blanky. Zatím se sám za Blankou vydá jako profesor filozofie.

• Baptisto

  • Otec Kateřiny a Blanky; starší rozvážný muž má rád obě dcery, avšak Blanka je jeho miláček pro svou jemnost a poslušnost.

Děj:

• Děj se odehrává v italské Padově. Boháč Baptista má dvě dcery: Kateřinu a Blanku. Obě jsou krásné, ale zatímco o Blanku bojují tři nápadníci, o Kateřinu pro její výbušnou povahu nikdo nestojí. Baptista stanoví podmínku, že Blanku vdá teprve tehdy, až bude pod čepcem Kateřina. Do města přijíždí mladý Lucenzo. Se svým sluhou si vymění identitu a nechá se najmout boháčem Gremiem (Blančiným ctitelem) za dívčina učitele. Má ji nenápadně přesvědčit ke sňatku s Gremiem, ovšem zamilován se ji snaží získat pro sebe. Sokem je mu boháč Hortenzio, jenž se v přestrojení taktéž rozhodl vetřít do dívčiny přízně. Do města přicestoval i mladý šlechtic Petruccio, jenž se rozhodl získat ruku Kateřiny. Jejich vztah nejprve připomíná souboj dvou živlů, ale posléze přechází v porozumění a harmonii. Naopak je tomu u Blanky a Lucenzia. Skutečnost uvádějící předchozí zdání na pravou míru je demonstrována sázkou, jejímž předmětem je, zda na prosbu mužů přijdou jejich ženy. Jediná Kateřina se dostavila. Významný je závěrečný ironický monolog, v němž vybízí ženy k úplné podřízenosti svým pánům, mužům. Formálně je hra rozdělena do pěti dějství, jimž předchází předehra o dvou scénách.