Lyrika času a ticha
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Lyrika času a ticha: Seifert, Hora, Hrubín
- Svébytný proud básnictví třicátých let,
- Tito básníci byli z různých generací, nebyli soustředěni kolem nějakého časopisu, programu,
- Spojovalo je lyrické vyslovení času, ticha, vzpomínky.
Jaroslav Seifert (1901 – 1986)
- Jeden z nejznámějších a nejuznávanějších českých básníků, nositel Nobelovy ceny za literaturu,
- Narodil se na Žižkově, nedokončil gymnázium, živil se jako redaktor (Komunistické listy),
- V roce 1929 opouští komunistickou stranu, redaktorem byl až do poválečných let,
- Od roku 1949 se oficiálně živí jako spisovatel, jeho poezie nebyla v souladu s oficiální ideologií,
- Jeho literární tvorba se v průběhu času hodně proměňovala → proletářská poezie (Město v slzách, Samá láska), poetismus (Na vlnách TSF, Slavík zpívá špatně),
Období čisté lyriky (30. – 60. léta) Ještě dodnes zní mi v uších hurónský křik, s kterým naše válečná generace vřítila se do kulturní arény našeho života. Tento nástup, kterému se obyčejně říká revoluční, již mne neunáší. Pozná totiž každý brzy a rád, kolik je v tom mechanického, kolik zbytečných slov, křečovitých gest…
Jaroslav Seifert, 1931
Čistá, melodická lyrika, tradiční forma rýmovaného verše, písňový charakter, velmi populární mezi čtenáři,
- Milostná poezie, láska k domovu, stesk po nenávratně zmizelých časech, vztah k domovu, Praze, krása žen, hledá krásu v obyčejných věcech, převládá lyrika,
Jablko z klína (1933)
- Básnická sbírka, pravidelné, průzračné a střídmé verše, milostná tematika.
- Intimní lyrika.
J. Seifert – Píseň o lásce (sb. Jablko z klína)
Slyším to, co jiní neslyší,
bosí nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvést růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání
- ani strach, že přijde zklamání,
Abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnější bývá šílená.
Ruce Venušiny (1936)
- Básnická sbírka, v názvu oxymóron (torzo Venuše – nemá ruce), intimní lyrika, pravidelné střídmé verše.
Jaro sbohem (1937)
- Sbírka, intimní poezie, melodičnost, nostalgické ladění, vzpomínky na dětství, láska k domovu.
Období okupace:
Zhasněte světla (1938)
- Sbírka, reakce na mnichovskou zradu, láska k okupované zemi.
- Básně zahrnuty do sbírky Přilba hlíny.
Vějíř Boženy Němcové (1940)
- Sbírka, BN symbol (psala česky, trpělivost za národ).
Josef Hora (1891 – 1945)
- Básník, prozaik, literární kritik, překladatel z ruštiny, němčiny a jihoslovanských jazyků,
- Jedna z nejvýraznějších postav české proletářské poezie, vyzdvihující etické hodnoty revolučního aktu,