Moderní směry konce 19. století ve světovém umění a literatuře
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
V moderním umění se využívá konotace (přídavné asociativní významové odstíny, většinou emotivní, které si asociativně připojujeme (vybavují se nám) k základnímu významu), a to vneslo do obrazů či lit. díla nové atributy – imaginace, obrazotvornost, metafora a podobenství. Vnější svět se stal zahradou symbolů, v níž každý předmět má jiný, hlubší a duchovnější význam.
Literatura: představitelé: Baudelaire, Verlaine, Rimbaud, Březina, Sova, Hlaváček
SECESE: (1890 – 1910)
Bývá považována za poslední univerzální umělecký a životní styl. Snaží se vytvořit pro umění i způsob života jednotný styl odpovídající moderní epoše, kultivovat moderní prostředí. Proto se hodně zaměřuje (kromě klasických oblastí umění - výtvarného, grafiky, architektury, literatury a hudby) i na užité umění (umělecká řemesla, nábytek, dekorace, móda, šperky). Přitom se mnohé oblasti umění sbližují, prolínají, vzájemně ovlivňují.
V různých zemích bývá označována různě, např. v Německu se mluví o Jugendstilu a ve Francii o Art Nouveau. Samo slovo secese znamená v překladu odloučení, odštěpení, odtržení, rozumí se od ostatních směrů. Naznačuje, že secese (je protestní hnutí moderních umělců, kteří reagovali na staré konzervativní projevy) chtěla zpřetrhat svazky se všemi dosavadními uměleckými směry, oprostit se od historizujících tradic. (zejména od historismu v architektuře, což bylo obnovování, vlastně napodobování historických slohů, např. novorenesance, novogotika, novoromantismus.) Ve skutečnosti však spojitost secese s jinými směry (staršími – romantismem, současnými – symbolismem) byla dosti výrazná, výraznější, než se jejím představitelům zdálo. Secese tak vlastně představuje jakousi syntézu různých směrů, tj. i základních uměleckých principů, přístupů (romant. x realist., obj. x subj. apod.) a tím má ve vývoji umění a kultury poněkud zvláštní postavení.
Rysy secese:
Bohaté ornamenty, linie – hlavně ladné, plynulé vlnící se křivky (symbolizují puls moderního života), sdružené kruhy (ve tvaru oken, dveří), inspirace přírodou – využití tvarů a barev (listy, květy, lilie, leknín, mořské vlny, tělo zvířecí – páv, labuť, ale i lidské – ženy s rozevlátými vlasy), velké barevné plochy bez světla a stínu, potlačení geometrické ostrosti a harmonie (vliv japonské grafiky), asymetrie kompozice, nové způsoby použití a kombinace různých materiálů
Inspirace i z mytologie, z Orientu, typické je také prolínání pohádky, baladičnosti a erotiky.
Představitelé:
Antonio Gaudí – španělský architekt, jeho stavby v sobě skrývají jak gotické, tak barokní rysy. Nejvýznamnější stavbou je chrám Svaté rodiny v Barceloně
Gustav Klimt – rakouský malíř, věhlasný svými nástropními obrazy pro vídeňskou univerzitu. Na jeho obrazech najdeme tajuplnou erotiku a dráždivost