Ruchovci a lumírovci
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ruchovci a lumírovci
-
v 70. 80. letech 19. století došlo ke kulturnímu rozmachu a literatura se začala přibližovat kvalitě evropských literatur
dobové souvislosti:
-
1881 opětovné otevření ND
-
vznikají nová nakladatelství Jan Otto, J. R. Vilímek
-
vznikají nové umělecké organizace: Svatobor, Umělecká beseda
-
vznikají, obnovují činnost mnohé časopisy: Lumír, Květy, Osvěta
-
spisovatelé vydávají almanachy Zora 1877, nový almanach Máj 1878 – epigoni Vrchlického, Almanach české omladiny 1879
-
do literatury vstupují dvě nové básnické generace:
-
básnici sdružení kolem almanachu Ruch 1868 - ruchovci
„škola národní“
-
sestavil ho J. V. Sládek vybral básně různorodé – přírodní, intimní lyrika, ale také verše politické
-
vnímáni jako křídlo národní, kladli zvýšený důraz na vlastenectví
-
zajímali se o českou minulost
-
psali především vlasteneckou a politickou poezii
-
podle nich je hlavní funkcí lit. sloužit aktuálně společenským poměrům, mělo být prostředkem bojů za svobodu národa
-
proto jejich poezie obsahovala prvky lidové slovesnosti
-
především E. Krásnohorská, SV. Čech
Svatopluk Čech (1846 - 1908)
Svatopluk Čech se narodil v Ostředku u Benešova a byl vychován jako vlastenec. Dostudoval práva, živil se chvíli jako advokát, ale brzy přešel k novinařině a spisovatelství - přispíval i do Květů (které chvíli i vedl) a Národních listů. Přispíval i do časopisu Lumír. Většinu života žil v ústraní a doceněn a vyznamenán byl až těsně před smrtí. V rok jeho smrti byl dostavěn pražský most, který byl podle něj pojmenován Čechův most. Psal hlavně epiku a jako správný ruchovec dával důraz na vlasteneckou myšlenku díla spíše než na jeho uměleckost.
Ve stínu lípy (1879) je cyklus krátkých veršovaných povídek. Příběh má rámcovou kompozici - pod lípou se sejde několik vesničanů a každý vypráví nějakou povídku s myšlenkou "všude dobře, doma nejlíp".
Lešetínský kovář (1883) je básnická povídka zaměřená na vztah hodných Čechů a zlých Němců, kteří chtějí v Česku skoupit pozemky a postavit na nich továrnu. Nejdéle vzdoruje prototypicky vlastenecký kovář, který se své tradiční rodinné kovárny nechce vzdát. Vesničané se vzbouří, u kováře si ukují zbraně a zabijí majitele továrny. Němci zareagují vraždou kováře.
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1888) a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století (1889)jsou dvě z Čechových "Broučkiád". Hlavní postavou těchto románů je obtloustlý, povrchní a hloupý pražský měšťan Matěj Brouček, který vydělává na nájmu a nikdy manuálně nepracoval. Svatopluk Čech se takovýmto měšťanům rádoby-vlastencům vysmívá
Eliška Krásnohorská (1847 - 1926)
Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Alžběta PECHOVÁ se narodila v Praze a studovala na dívčí škole. Obdivovala Karolínu Světlou, zejména v ženských emancipačních snahách - přála si dívčí vysoké školy a pomohla se založením dívčího gymnázia jménem Minerva. Dosáhla také toho, že se souhlasem profesorů mohly dívky navštěvovat vysokoškolské přednášky. Nikdy se nevdala a neměla děti. Aktivně psala do novin a propagovala program ruchovců. Byla významnou libretistkou - napsala libreta k operám svého známého Bedřicha Smetany, třeba k Hubičce, Čertově stěně a Tajemství.