Ruchovci a lumírovci

1. básníci sdružení kolem časopisu Lumír - lumírovci

• „škola kosmopolitní“

• během 70. let se začali svou tvorbou vymezovat vůči Ruchu

• později označováni jako proud kosmopolitní

• snažili se zapojit českou lit. do kontextu světové

• překládali a přijímali podněty ze svět. lit.

• pro l. bylo umění říší svobody – tzv. umění pro umění

• hlavní funkcí umění mělo být zprostředkování estetického zážitku, seznamovat čtenáře s cizímu kulturami

• využívali básnické formy přejaté z cizích lit. – např. jamb

• především básník J. vrchlický

Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912)

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil FRÍDA, se narodil v Lounech a dostudoval historii, filozofii a románské jazyky. živil se jako vychovatel ve šlechtických rodinách, díky čemuž se dostal až do Itálie. Po návratu se zamiloval do starší Sofie Podlipské (což byla sestra Karolíny Světlé) a nosil jí svá díla. Ona mu je vždy pochválila a Vrchlický tak nabyl dojmu, že je geniálním autorem a později pak nedobře snášel kritiku. Podlipská nakonec Vrchlickému nabídla svou patnáctiletou dceru a on souhlasil a vzal si ji. Vztah s dcerou byl zpočátku šťastný, ale pak našel Vrchlický dopis, ve kterém mu prozradila vše o svém vztahu se slavným hercem. Po mozkové příhodě nebyl Vrchlický schopen psát ani číst a museli se o něj starat přátelé.

Dílo Vrchlického je velmi rozsáhlé, přinesl básnické formy z Francie a Itálie. Nejznámější sbírkou jsou Okna v bouři, ve kterých Vrchlický vyjadřuje své životní deprese a zároveň věří v naději. Básnický cyklus (soubor básnických sbírek) Zlomky epopeje se snaží shrnout kulturní a myšlenkový vývoj lidstva v útržcích z historie. Nevíme ale jistě, které jeho básně do cyklu patří, uvádí se většinou patnáct sbírek balad a lyrických i epických děl. Vrchlický psal i dramata pro Národní divadlo, neznámější je Noc na Karlštejně (1884).

společné znaky jejich tvorby:

• rétoričnost, patetičnost, pompéznost

• zájem o historické látky, oživení epiky

• představa o významné společenské roli básníka

• ovlivněni novoromantickou vlnou

spor:

• obě tyto skupiny vstupují do lit. společně, ale na přelomu 70. a 80. let mezi nimi dochází k roztržce

• a od té doby se mluví o velkém sporu mezi školou národní a kosmopolitní

• roku 1877 uveřejnila v Časopise Českého muzea Eliška Krásnohorská článek Obraz novějšího básnictví českého – v němž mimo jiné požadovala, aby poezie zůstala národní a básník sloužil svým dílem vlasti

• říkala, že světoví literáti se mimo jiné prosadili i díky tomu, že svými díly vyjadřovali povahu svého národa…

• ve svém článku se opřela do Vrchlického, jehož poezii označila za nepůvodní, pouhou kopii světové tvorby…

• postupem času se však oba tábory smiřovaly

• tečku za celým sporem udělal J. Neruda napsal otevřený dopis, ve kterém uvedl, že oba tábory mají právo na život a jsou rovnocenné, národní i kosmopolitní…..rozhodující je podle něj kvalita