Ruský realismus

Ruský realismus

Společenská situace v Rusku v 19. století

• Oproti Evropě Rusko velmi zaostalé, vládne car, nedochází k reformám, pokud ano, tak mnohem později než v Evropě

• Petrohrad = centrum kulturního a společenského života, venkov velmi zaostalý

• Sociální problémy – nevolnictví, vztahy v rodinách, špatné životní podmínky na ruském venkově

Představitelé ruského realismu

• Nikolaj Vasiljevič Gogol

• Fjodor Michajlovič Dostojevskij

• Lev Nikolajevič Tolstoj

• Anton Pavlovič Čechov

Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852)

• Prozaik a dramatik, první skutečný ruský realista

• Pocházel z Ukrajiny, ze statkářské rodiny (literární nadání zdědil po otci, jenž psal komedie)

• 3 roky pobýval v cizině (Itálie, Francie, Německo)

• Pracoval jako úředník a pomocný profesor dějepisu na petrohradské univerzitě

• Postupně se u něho začala projevovat duševní choroba (před smrtí spálil několik rukopisů)

• Osobně se poznal s Puškinem, který ho považoval za svého následovníka

• Na Gogola navazuje prakticky celá ruská literatura 2. poloviny 19. století

• Nejlepší z jeho díla jsou povídky, kde plně využil své vypravěčské umění a schopnost spojovat reálné s fantastickým

Dílo:

• Revizor (1836) – satirická komedie o falešném revizorovi

– kritizuje úplatkářství, hloupost, lež, klam

– má nadčasovou platnost jedna z nejčastěji hraných her

– úvodní motto: „Nevrč, brachu, na zrcadlo, máš-li hubu křivou.“

– po premiéře si car Mikuláš I. povolal Gogola do lože a pravil: „Tak jsem se ještě nikdy nezasmál jako dnes!“

Úředník Chlestakov je omylem považován za revizora z Petrohradu, Všichni mu nadbíhají, hejtman ho zve do svého domu, nabídne mu ruku své dcery, úředníci ho podplácejí. Chlestakov posléze narychlo odjíždí. Po zjištění, že to byl podvodník, všichni zuří – vtom přijíždí skutečný revizor.

• Mrtvé duše – dvoudílný společenský román, (1842-1846)

– satira na carskou byrokracii, kritizuje morální úpadek feudálního Ruska, prodejnost, faleš a skryté příživnictví panstva

– Gogol sbíral materiál pro toto dílo během svého pobytu v Mariánských Lázních, několikrát ho přepracoval, krátce před smrtí spálil část svého druhého dílu a pravděpodobně i celou poslední verzi

Hlavní hrdina Pavel Ivanovič Čičikov se rozhodne zbohatnout netradičním způsobem. Za své peníze chce koupit „mrtvé duše“. Statkáři musí odvádět daň i za mrtvé sedláky, kteří zemřeli mezi dvěma sčítáními lidu (po 5 letech), proto se rádi svých „mrtvých duší“ zbaví. Čičikov by mohl, podle tehdejších zákonů, za určitý počet „koupených“ sedláků žádat o přidělení půdy zdarma (v oblastech, které jsou málo zalidněné). Za „mrtvé duše“ by si později koupil živé sedláky. Jeho nápad ale skončí veřejným skandálem – je odhalena podstata jeho obchodu a Čičikov se propadá na společenském žebříčku.