STAŘEC A MOŘE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Hlavní a vedlejší postavy, vztahy mezi nimi
Stařec Santiago – odvážný kubánský rybář s pevnou vůlí, samotář, bojuje až na pokraj života, aby se uživil. Smysl života vidí v rybaření. Introvert, prostý člověk, žil v souladu s přírodou, starý ale silný a vytrvalý. Vidí věci realisticky, vše dělá pořádně, nic nevzdává předčasně (vnitřní boje)
Chlapec Manolin – velmi obětavý, laskavý, nápomocný, má rád starce, pomáhá mu, jezdí s ním rybařit, obdivuje ho, chce se stát nejlepším rybářem (vědět vše, znát moře, ne chytit nejvíc ryb)
Ryba – stařec k ní promlouvá, svádí s ní boj o přežití
Vedlejší: hospodský, rybáři, co se mu posmívají a pak ho ocení
Nálada, téma a motivy
Santiago – svatý Jakub, stařec ale moc pobožný není, nicméně v určitou chvíli slibuje, že když rybu uloví, bude se modlit, modlí se jednou Zdrávas…
Věrný starým postupům lovu
Baseball – DiMaggio, hraje za Yankees, stařec ho obdivuje
Boj, souboj, žralok – symbol toho, jak lehce přijít k hotovému, den/noc, ryba = příroda, úlovek= obživa, stařec=člověk
KOMPOZICE
Slohové postupy – vyprávěcí, popisný
Vypravěč - er forma, je vševědoucí, ale hodně monologů a málo dialogů, a stařec – samomluva, polopřímá řeč i přímá řeč, vnitřní monolog
Chronologická s retrospektivními částmi do rybářových vzpomínek z mládí. • Jedná se o velmi jednoduchý a prostý příběh.
JAZYKOVÝ PLÁN
Vrstvy jazyka, stylisticky a citově příznakové výrazy
Tato novela je psaná jednoduchým spisovným jazykem, ale postavy mluví tak, jak se to k nim „hodí“. K oživení děje a obrazu prostředí je zde rybářská terminologie (rybářské pojmenování), slang a v překladu byly ponechány španělské výrazy. – označené kurzívou např. dentuso, bonitos a albacore - tuňáci
Vyskytují se zde vyprávěcí části, popisné části. Převažují monology starce. Stylizace vět je poměrně strohá, jsou zde krátké věty, hlavně u dialogů. Obzvlášť častý je zde monolog hlavní postavy.
Autor používá obecné označení (chlapec, moře, ryba..), metafory, přirovnání, personifikace (stařec si rybu polidšťuje a promlouvá s ní, různé vodní tvory přirovnává k jiným věcem) …
„A připravil mě o harpunu, pomyslel si, a o celé lanko, a moje ryba zase krvácí a to přiláká další.“ kombinuje E. Hemingway autorskou řeč s řečí postavy. Jak se takovému prostředku říká? -polopřímá řeč.