Umělecké směry v literatuře s uvedením knih

Drama po r. 1945
70. léta - avantgardní divadlo:
Divadlo Na Provázku: Balada pro banditu (Milan Uhde)
Divadlo Járy Cimrmana: Vyšetřování ztráty třídní knihy, Dobytí severního pólu, České nebe (Svěrák, Smoljak)

70. léta - absurdní drama
V. Havel - Audience

Světová literatura 2. poloviny 20. století (vybraní autoři a směry) a 21. století:

Sci – fi:

Vědeckofantastický žánr nebo též sci-fi a SF (zkratky anglického science fiction) je umělecký žánr, vymezený výskytem technických vynálezů a přírodních jevů anebo dosud neznámých forem života. Děj sci-fi je často zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie.

Sci-fi je žánr blízký fantasy, ve které je ale místo moderních technologií hlavní rekvizitou většinou magie a fyzická síla (tzv. příběhy „meče a magie“). Oba žánry se ovlivňují a částečně prorůstají.

Za prvního tvůrce sci – fi je považován Jules Verne (Tajuplný ostrov, Dvacet tisíc mil pod mořem). Hlavní představitelé: Isaac Asimov (Nadace) Arthur C. Clark (Vesmírná odysea)

Fantasy je umělecký žánr, používaný především v literatuře a filmu, ale i ve výtvarném umění, založený na užití magie či jiných nadpřirozených prvků (bájné bytosti, bohové). Svět (nazývaný často „druhotný svět“ nebo "alternativní realita"), ve kterém se příběh odehrává, je většinou nezávislý na našem, v některých případech je s naším nějak spojený (Letopisy Narnie) či se děj odehrává přímo v našem nějak pozměněném světě (žánr alternativní historie).

Představitelé: J. R. R. Tolkien (Hobit, Pán prstenů - Společenstvo prstenu), Terry Prachett (Úžasná Zeměplocha), Andrzej Sapkowski (Zaklínač).

K fantasy literatuře je možné zařadit i J.Rowlingovou - Harry Potter a kámen mudrců a D. Gabaldonovou - Cizinka (historická fikce, romance, prvky cestování v čase)

Zvláštním druhem sci – fi jsou antiutopie - popisují život ve fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem – příběh pak slouží ke kritice totalitního režimu (George Orwell 1984, Farma zvířat)

Postmodernismus

- poprvé v 60. letech v USA- snahy, tendence v umění, které se negativně staví k pouhému formálnímu experimentování v literatuře

- knihy současně pro náročné čtenáře i obyčejné lidi hledající zábavu, spojuje dohromady různé žánrové postupy – vysokou náročnou literaturu i tzv. brak např. může být detektivkou a současně filozofickým románem (viz Umberto Eco - Jméno růže) - častá mystifikace – odkazuje čtenáře na nějaký pramen, který si ve skutečnosti autor sám vymyslel
- Vladimír Nabokov - Lolita

- u nás Milan Kundera, J. Kratochvil, M. Ajvaz

Další umělecké směry a autoři 2. poloviny 20. století a 21. století:

• beatníci (Ginsberg, Kerouac - Na cestě), přechod mezi beatniky a hnutím hippies tvoří Ken Kesey - Vyhoďme ho z kola ven

• existencialisté (Camus, J. P. Sartre - Zeď)

• absurdní drama (S. Beckett - Čekání na Godota)

• neorealismus (A. Moravia - Horalka, Římanka))

• reakce na válku: Robert Merle - Smrt je mým řemeslem, W. Styron - Sofiina volba, J. Clavell - Král Krysa, M. Šlolochov - Osud člověka, M. Zusak-Zlodějka knih (také současná literatura)

• kritika totalitního režimu: A. Solženicyn - Jeden den Ivana Děnisoviče, G. Orwell

• magický realismus: Márques - Láska za časů cholery

• historické romány: M. Waltari-Egypťan Sinuhet

• hororová literatura: S. King-Carrie, Zelená míle, (event. Parfém)

• D. Brown - Šifra mistra Leonarda (detektivní s prvky mystiky a tajemství)

• P. Suskind - Parfém příběh vraha

• J. Jonasson - Stoletý stařík