Vznik a vývoj satiry v české literatuře
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Maturitní otázka 17
Vznik a vývoj satiry v české literární tvorbě
Satira
umělecké dílo, které využívá různých forem humoru, ironie a nadsázky
cílem je kritizovat nedostatky ve společnosti
satira se objevila už v antice, pokračovala v renesanci (Rabelais) a v klasicismu, kdy prožívala největší rozkvět
satirickými žánry může být:
fraška - komedie o prostých námětech
parodie - napodobenina díla, která ho zesměšňuje
pamflet - je zaměřený proti nějaké osobě
epigram - krátká vtipná báseň
První satiry
Mastičkář
představuje počátek dramatu v našich zemích, je zhruba z 2. poloviny 14. století
hraní těchto komických her se vyvinulo z toho, že se v kostelech hrály části evangelia
jedná se o zlomek vánoční hry
námětem je to, jak jdou 3 Marie pro vonné masti, aby mohly balzamovat Kristovo tělo
je zde znázorněn obraz středověkého tržiště a šarlatánství prodavače mastí a léků
hlavní postavy jsou mastičkář Mistr Severin, jeho žena, sluhové Pustrpalk a Rubin
objevuje se zde knižní, hovorný a vulgární jazyk, střídají se zde české a latinské verše
Podkoní a žák
Satirická skladba z konce 14. století
jedná se o spor studenta a panského služebníka, kdo se má lépe
Píseň veselé chudiny
Hradecký rukopis
byl nalezen v Hradci Králové
autor je neznámý.
hradecký rukopis celkově ukazuje blížící se krizi, píše se zde o nepořádku, který u nás je.
obsahuje 3 části:
Desatero kazanie božie
autor zde bere jednotlivá přikázání a ukazuje, jak se lidé proti nim proviňují
každému přikázání jsou přiřazeny tří příklady hříšníků, kteří se proti němu proviňují, tyto příklady jsou brány ze života měšťanů
hlavní důraz dává na 7. přikázání - nepokradeš
Satiry o řemeslnících a konšelích
neznámý autor zde kritizuje nepoctivost cechovních řemeslníků i korupci městských radních.
3. Bajka o lišce a džbánu
Satira na čtyři stavy
rozsáhlá veršovaný skladba, která je parodií na společnost
je pololidová
Smil Flaška z Pardubic
příslušník vysoké šlechty
alegorie (zvířata rádi loví = rada králi, jak má vládnout))
ideál panovníka podle představ vysoké šlechty
Dílo:
Nová Rada – rada králi jak má vládnout
Národní obrození
Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)
český básník
narodil se v Borové u Přibyslavi (podle rodiště si dal druhé příjmení)
pocházel ze zámožné kupecké rodiny
studoval na Gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodu
v Praze studoval na filozofické fakultě, kde také vstoupil do kněžského semináře
protičeský postoj jeho ředitele vyvolali u Havlíčka odpor ke katolickému náboženství, za což byl ze studií vyloučen
na Šafaříkovo doporučení odešel v roce 1842 jako vychovatel do Ruska
ruským prostředím byl zprvu nadšen, ale postupem času u něj převládlo zklamání vyvolaného carským absolutismem, u kterého zjistil, že je stejně nepřátelský jako rakouský absolutismus
účastnil se revoluce v roce 1848
stal se zakladatelem moderní žurnalistiky
byl redaktorem Pražských novin, později sám založil Národní noviny, ale v roce 1850 je musel zastavit
v témže roce začal vydávat politickou revue Slovan, kterou ale také musel v roce 1851 zastavit
nakonec byl poslán do vyhnanství, které strávil v tyrolském Brixenu, psal zde své satiry
v roce 1855 se mohl vrátit, ale neustálý strach ze státní moci a obavy o rodinu mu podlomily zdraví
zemřel rok po návratu na souchotiny, opuštěný (jeho přátelé měli ze státní moci strach, manželka mu zemřela v době vyhnanství)
jeho pohřeb se stál národním manifestem, Božena Němcová položila na jeho rakev trnovou korunu na výraz, že byl mučedníkem