Vznik a vývoj satiry v české literatuře
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Dílo:
Obrazy z Rus
kritika carského absolutismu
zpochybnil zde myšlenku slovanské vzájemnosti
Epigramy
krátké, satiricky útočné básně s pointou
Havlíček zde vyjádřil svůj kritický pohled k životu a světu
ironicky je věnoval Církvi, Králi, Vlasti, Múzám a Světu
útočil zde na katolickou církev, byrokracii, stát a nezdravé jevy v národním životě
Král Lávra
využívá zde cizích pohádkových motivů – irská pohádka o králi s oslíma ušima
skladba je méně útočná
záměrem bylo se vysmát hlouposti všech korunovaných hlav, která je stejně nebezpečná jako zřízení, v němž je všechna moc dána jedinému člověka – kritika absolutistického režimu
Tyrolské elegie
jedná se o útok proti policejnímu státu
vyjádřil zde svůj odmítavý postoj proti vládní zvůli
vyjádřil zde obraz osobní (vyhnanství v Brixenu) a národní tragedie
Křest sv. Vladimíra
inspiroval se zde Nestorovým Letopisem ruským
kritizoval zde absolutismus a katolickou církev
Ruchovci a Lumírovci
Svatopluk Čech (1846 – 1908)
představitel Ruchovců
narodil se v Ostředku u Benešova jako syn hospodářského úředníka, nadšeného vlastence a ctitele Kollárovy Slávy dcery.
s rodiči se často stěhoval, ale jen v oblasti Středočeského kraje, který často zachycoval ve svých dílech
byl vášnivým čtenářem Byronových děl
studoval na Gymnáziu v Praze, poté absolvoval práva
nedlouho pracoval v advokátní kanceláři
brzy se stal redaktorem časopisu Květy
Dílo s tématikou Satiry
Evropa
Evropa je symbolické jméno lodi, na níž odplouvají do vyhnanství političtí vězňové – revolucionáři.
je zde zachycen spor mezi anarchisty a demokratickými revolucionáři
tento spor končí zkázou lodi
Čech revoluci neodmítá, nevěří však v její úspěch
Slávie
znovu zde použil symbol lodi, na jejíž palubě tentokrát shromáždil jednotlivé slovanské národy
ačkoli tyto národy dělí různé rozpory, hlavně mezi Poláky a Rusy, sjednotí se, aby nakonec společně čelili vzpouře lodníků, představující anarchistické revolucionáře
Hanuman
v obraze opičího státu, který se chce poevropštit odsoudil kosmopolitické tendence bohaté buržoazie, ale i některé zastaralé názory příslušníků konzervativních stran
Pravda
obžalovává zde soudobou společnost z klamu, na němž se podílejí jak vůdcové lidu tak i ti kdo zneužívají umění pro své osobní cíle
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV století
Obsah:
Pražský měšťan Matěj Brouček popíjí v hradčanské hospůdce pana Würfla Na Vikárce, až je posledním hostem Při odchodu se najednou propadá do podzemní chodby. Cestou sklepením, kde je velké množství pokladů, má za to, že je v klenotnici krále Václava IV. Po stisku tajného pera na obraze Václava IV. se ocitá na ulici. Brouček je udiven tmou a podivným vzezřením průčelí domů. Potká člověka s lucernou, který mluví zvláštní češtinou a tvrdí, že je rok 1420. Brouček se seznámí s měšťanem Jankem od Zvonu, který ho pozve do svého domu. Tam se převleče do tehdejšího šatu, ozbrojí halapartnou a odejde k husitskému vojsku. Cestou se zastaví s Jankem hospodě, popije medoviny a po zprávě o útoku křižáků, když spolu s ostatními vychází z krčmy, upadne. Hejtmanu Chvalovi a knězi Korandovi se chvástá svými hrdinskými činy a je jimi doveden až k Žižkovi na vrch Vítkov. V průběhu památné bitvy na Vítkově se mu podaří proniknout do Prahy, kde se vydává za Žižkova posla. U Domšíků se převlékne do svých moderních šatů, je však zajat, předveden k Žižkovi a má být jako zběh upálen. Je strčen do sudu, který je zapálen. Celý zděšený volá Jankovu dceru Kunhutu, kterou si oblíbil. V tom otevře oči a spatří pana Würfla, který zjišťuje co se ze sudu ozývá. Hostinský pomůže Broučkovi ze sudu, kam večer podnapilý host spadl. Matěj Brouček vypráví o svých domnělých dobrodružstvích