OTÁZKA Č. 9 - VEŘEJNÝ SEKTOR

VEŘEJNÝ STATEK

• Veřejné statky jsou takové aktivity či služby, které jsou více, či méně užitečné celé společnosti a jsou zabezpečovány veřejnou správou, tzn. státním orgánem nebo územní samosprávou.

• Např. vzdělání, zdravotní péče, spravedlnost, obrana

ZNAKY

• nerivalita = spotřeba veřejných statků je nerivalitní; osoby ve spotřebě nesoutěží ani si nekonkurují

• nevylučitelnost ze spotřeby = veřejné statky nemůžeme vyloučit ze spotřeby

TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY

• Zabývá se veřejným rozhodováním a jeho mechanismy.

• Klade si otázky „jak“ „co“ a „pro koho“ vyrábět ve veřejném sektoru.

JAKO ÚČASTNÍCI ZDE VYSTUPUJÍ:

• Voliči (občané, spotřebitelé veřejných statků..)

  • Je významné, z jaké sociální vrstvy pocházejí.

• Politikové

  • Po volbách obvykle přijímají nepopulární opatření, jak se ale blíží termín dalších voleb, snaží se získat další voliče a udržet se.

• Nátlakové skupiny (lobby)

  • Osoby, které se snaží ve svůj prospěch ovlivnit politická rozhodnutí (formou zastrašování, podplácení..).

• Byrokraté

  = úředníci, kteří ve výkonných orgánech VES realizují rozhodnutí volených orgánů v praxi.

  • Mají „monopol“ na informace.

  • Často poskytují jen takové informace, které neohrozí postavení jejich úřadu či jejich funkci.

VEŘEJNÁ VOLBA ROZHODUJE:

• o veřejných statcích

  • Např. jaké veřejné statky produkovat, v jakém množství, pro koho a jakou formou budou zabezpečeny.

• o rozsahu veřejného sektoru

• o intenzitě státních zásahů do vývoje makroekonomických veličin

  • Hospodářský růst – realizace veřejných zakázek, změna zákl. kapitálu u s. r. o.

  • Inflace – ČNB, povinné minimální rezervy

  • Nezaměstnanost – zřizování pracovních míst

• o zákonech, které ovlivňují chování ekonomických subjektů

  • Vliv na chování soukromého sektoru.

  • Např. zákon o obchodních korporacích, občanský zákoník

Racionální neznalost voliče

• znamená, že lidé při volbách nemají informace o politicích, ani po volbách nekontrolují jejich činnosti a politikové mají prostor pro uplatňování vlastních zájmů.

TYPY ROZHODOVACÍCH PROCESŮ

1. Přímé rozhodování

   • Občané mohou rozhodovat přímo – např. prostřednictvím referenda.

   • V praxi se využívá pouze zřídka, protože je zdlouhavé a nákladné.

   • Často jej využívá Švýcarsko.

2. Nepřímé rozhodování

   • Při nepřímém rozhodování se využívá nepřímá volba prostřednictvím volených zástupců.

V ČR ROZLIŠUJEME TYTO DRUHY VOLEB:

• komunální volby – do zastupitelství úřadů obcí,

• krajské volby – volby do zastupitelství krajských úřadů,

• volby do Poslanecké sněmovny,

• volby do institucí a komisí EU,

• volby prezidenta republiky.

OBČAN ČR MÁ:

• aktivní volební právo – má právo volit,

• pasivní volební právo – právo být zvolen,

• rovné volební právo – každý volič má jeden hlas, který má stejnou váhu,

• přímé volební právo – máme právo zvolit si konkrétního kandidáta,

• nepřímé volební právo – volíme stranu a ta pak volí kandidáty,

• tajné volební právo – volič volí za plentou.