OTÁZKA Č. 9 - VEŘEJNÝ SEKTOR

SYSTÉMY ZASTUPITELSKÉ DEMOKRACIE

• Poměrné zastoupení

  • Kandidáti nebo strany získávají počet mandátů v poměru, který se blíží poměru počtu hlasů získaných od voličů.

  • Např. při volbách do PS, krajských a obecních zastupitelstev.

  • Systém je založen na D’Hondtově metodě.

• Většinové zastoupení

  • V 1. kole vyhrává ten, který získal nadpoloviční většinu hlasů.

  • Pokud nikdo v 1. kole nezískal nadpoloviční většinu, proběhne 2. kolo.

  • Do 2. kola postupují 2 kandidáti, vítězí ten s nejvyšším počtem hlasů.

  • Při volbách do senátu.

KOLEKTIVNÍ ROZHODNUTÍ VZNIKLÉ NEPŘÍMOU VOLBOU MOHOU BÝT:

• škodlivá

  • Vláda učiní špatné opatření a lidé si pohorší.

• redistribuční

  • Důchody se přerozdělí mezi skupiny.

• Efektivní

  • Všichni si polepší a nikdo si nepohorší

PŘI HLASOVÁNÍ MŮŽE BÝT VYUŽITO PRAVIDLO:

• Jednomyslné shody

  • Znamená, že každý musí souhlasit s kolektivním rozhodnutím.

  • Je neefektivní, zdlouhavé, může dojít k tzv. vydírání jedincem, který je proti.

• Většinové

  • Pravidlo absolutní většiny

    • 1/2 + 1 rozhodovatel

    • Menšina, která hlasovala proti přijatému návrhu, se musí podřídit většině.

  • Pravidlo tzv. kvalifikované většiny

    • Pro návrh musí být větší počet navrhovatelů než u absolutní většiny (např. 2/3 nebo 3/5).

    • Může vést k „teroru menšiny“ = většina se při rozhodování bojí nařčení z porušení práv menšiny, a proto se podřídí menšině.

  • Pravidlo relativní většiny

    • Vítězí návrh s nejvíce hlasy.

Mezi další pravidla hlasování patří např. pluralitní hlasování nebo hlasování podle počtu získaných bodů.

Při pluralitním hlasování řadí každý volič varianty podle svých preferencí.

• Pokud existuje pět variant, může být použit postup, při kterém je první variantě přiřazen jeden bod, poslední pět bodů. Body variant se sečtou a vítězí ta s nejmenším počtem bodů.

Při hlasování podle počtu získaných bodů má volič k dispozici určitý počet bodů, které připisuje podle sebe jednotlivým variantám. Volič může připsat všechny body jedné variantě, nebo je rozdělit mezi více variant. Vyhrává varianta s největším počtem bodů.

Při hlasování má svou roli i hlasovací strategie. Může dojít k tzv. hlasovacímu paradoxu = nepodaří se získat většinovou podporu pro žádné rozhodnutí.

→ tzv. cyklické hlasování – vždy záleží na hlasovacím pořádku a manipulaci s ním.

PROBLÉMY PŘI KOLEKTIVNÍM ROZHODOVÁNÍ

• Dobývání renty – jednotlivci nebo skupiny se snaží získat monopolní pozici (=jsou jediní).

  • Různými prostředky (legálními i nelegálními) se snaží přimět vládu, parlament, veřejné instituce k přijetí výhodných zákonů, poskytnutí výjimek nebo zadání státní zakázky ve svůj prospěch.

• Politické smlouvání (loqrolling, jánabráchismus)

  • Zvolený zástupce veřejnosti vždy usiluje o prosazení zákona, který před volbami či v průběhu svého mandátu slíbil voličům nebo sponzorům.