Správa-obrany
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ČR a mezinárodní organizace
ČR a NATO
-
ČR v roce 1999 člen NATO (Organizace Severoatlantické smlouvy)
-
Dohody:
Washingtonská smlouva (1990) – smlouva o přistoupení ČR
Smlouva o konvenčních bezpečnostních silách v Evropě – 6 států Varšavské smlouvy a 16 států NATO se nepovažují za protivníky
Dohoda o statutu ozbrojených sil (1995) – dohoda v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil
ozbrojené síly ČR plní úkoly vyplývající z členství v NATO (výstavba jednotek zařazených do sil rychlé reakce NATO – NRF), trvale zabezpečují aktivní účast v integrovaném protivzdušném systému obrany NATO a schopnost přijmout v případě potřeby alianční síly na vlastní území
ČR a EU
ČR vstup 1. května 2004
EU vysílá mírové mise do několika ohnisek napětí ve světě
EU poskytuje humanitární pomoc lidem, kteří museli kvůli bojům opustit své domovy
EU nemá vlastní stálou armáda, při svých humanitárních a mírových akcích spoléhá na jednotky uvolněné členskými státy
ČR a OSN
ČSR jedním ze zakládajících členů, po rozpadu žádost o znovu přijetí – ČR 19. ledna 1993
Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce
Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a jejíž rezoluce jsou právně závazní
Kompetence:
zachování míru ve světě
řešení sporů
úprava zbrojení
používání sankcí vůči narušiteli
podnikání vojenských akcí proti agresoru
Ozbrojené síly ČR
Dělí se na Armádu ČR, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž
Armáda ČR
Základ ozbrojených sil
Organizační členění:
vojenské útvary
určeny pro vedení bojové činnosti
vojenská zařízení
úkolem je poskytovat podporu ozbrojeným silám
vojenské záchranné útvary
jejich úkolem je účast v integrovaném záchranném systému při řešení krizových situací
Mezi úkoly armády patří:
zajišťovat obranu státu
střežit objekty důležité pro obranu státu
zasahovat při záchranných pracích při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožující životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo ŽP
zajišťovat letecké služby pátrání a záchrany
Použití armády k záchranným pracím mohou vyžadovat hejtmani a starostové obvodů zasažených pohromou
O nasazení rozhoduje náčelník Generálního štábu, hrozí-li prodlení rozhoduje velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení, které jsou nejblíže místu pohromy
Vojenský kancelář prezidenta republiky
V čele náčelník (je nadřízený vojákům VKPR a vojákům Hradní stráže)
Jmenuje a odvolává velitele HS
Plní úkoly související s výkonem pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil a s řízením HS
Hradní stráž