Psychologie-věda- směry 20.století-pro studenty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Úroveň, od které začne důsledek chování působit jako posilovač, můžeme nazvat operantní úrovní.
Zajímavé je, jak na učení působí různé rozvrhy posilování. Posilování může být buď
souvislé, kdy je odměněna každá správná odpověď nebo
přerušované, kdy se posiluje se jen některá reakce
Přerušované posilování se může dít
v pevném nebo náhodném poměru k reakcím (každá pátá odpověď je posílena nebo průměrně jedna z pěti odpovědí je posílena v náhodném pořadí)
v pevném nebo náhodném časovém intervalu (odpověď je posílena vždy po 30-ti sekundách nebo posílení následuje sice průměrně po 30-ti sec, ale v nepředvídatelném čase)
Výzkumy ukázaly, že pokud chceme někoho naučit žádoucímu chování, měli bychom zpočátku odměňovat pokaždé, a to i chování blížící se tomu požadovanému, později ale požadavky zpřesňovat a posilovat pouze přesné chování, ještě později prodlužovat intervaly posílení, nakonec posilovat náhodně a sporadicky.
Shaping znamená postupné utváření chování – chování se modifikuje postupným posilováním těsnějších a těsnějších přiblížení k žádoucí reakci, používá se tam, kde jedinec není schopen provést požadovanou reakci ihned. Aplikací tohoto postupu je například Skinnerem vytvořená metoda programovaného učení – učivo je rozděleno do malých kroků, které jsou postupně posilovány zpětnou vazbou – ta je v případě správné odpovědi posílením.
Pojem operantní podmiňování se liší (!) od instrumentálního podmiňování podle Thorndika. Neuvažuje totiž o konkrétních podnětech, ale především o důsledcích chování. Při operantním podmiňování se v důsledku chování upevňuje spoj mezi reakcí a posílením, naproti tomu podle Thorndika se posílením upevní spoj mezi podnětem a reakcí a to, co při tomto učení funguje, jsou zákony učení (tedy konekce mezi podnětem a pozitivní reakcí a jejich opakování).
Neobehaveorismus pracoval mnohem více s posílením než s tresty, které považoval za nevhodné například proto, že pouze zamezují nějakému chování, ale nebudují to žádoucí. Další nežádoucí jevy spojené s trestáním, jsou „legalizace násilí“ ve škole a vyvolání nepříjemných prožitků (vzdor, odpor, zlost, bezmoc…)
Do školního života se neobehaveorismus promítá každodenně například ve známkování, ve školních družinách a také v různých zařízeních jako jsou dětské domovy, nápravná zařízení apod. se používá také tzv. token ekonomy, což znamená „žetonové hospodaření“ – za nějaké chování jsou „plusové body“ (puntíky, peníze…), za jiné chování se získané body odepisují.
Teorie sociálního učení – (Albert Bandura, Rotter, Seligman)
Naučená bezmocnost, agresivní chování atd.
Odnoží behaviorismu je kognitivně-behaviorální psychoterapi