výpisky přednáška 1 verze 1

• občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Části třetí, § 976 a násl.

• náleží sem – věcná práva a dědické právo

• povaha – působí proti všem (erga omnes)

  • nikomu není dovoleno rušit oprávněnou osobu ve výkonu věcného práva

• odlišnost od relativních majetkových práv

  • musíme respektovat cizí majetek

  • věcná práva jsou negativně vymezena povinnost je zde povinnosti strpět, zdržet se jednání

  • aktivní jednání – domáhání se ochrany svého věcného práva pomocí žaloby (actio in rem) nebo prostředky mimosoudní ochrany

• kategorie věcných práv (§ 979 - § 1474 ObčZ)

  • držba, vlastnictví, spoluvlastnictví, věcná práva k cizím věcem, správa cizího majetku*

• věcná práva – název pochází od „věci“ v právním smyslu

*Držba (possessio) ObčZ § 988 a násl.

• faktický stav, kdy má určitý subjekt předmět držby u sebe (považuje ho za vlastní)

• vydržení - z držby se může za určitých podmínek vytvořit vlastnictví

• vada vlastnického práva (nejde o držbu cizí věci, ale o stav nejasný)

• držitelem je ten kdo vykonává právo držby pro sebe (§ 987 ObčZ)

• držitel vlastnického práva – kdo se ujal věci, aby ji měl jako vlastník (§ 898 ObčZ)

• vznik – ujmutím věci, tradicí (převzetím věci od jiného držitele)

• jiné právo (služebnost, věcné břemeno, užívací právo,…) drží ten, kdo je začal vykonávat

• osobní právo není předmětem držby (právo na soukromí, důstojnost, jméno,…)

• zákon nerozeznává držbu věcí movitých a nemovitých, hmotných, nehmotných,…

  • držitel se chová k věci s úmyslem mít předmět pro sebe, nakládá s ní jako s vlastní

• je zde nutná držební vůle

  • kde chybí. nejedná se o držbu, ale o detenci (naturalis possessio)

  • příklad – nájem, půjčka (nemůže nabýt vlastnického práva vydržením)

• držby se lze uchopit její tradicí

• je možno držet věc hmotnou nebo právo (s opakovatelným výkonem)

• Předmět – přímý (dispoziční) a nepřímý (ovládací právo)

• Nabytí držby – ujmutím s předmětu svou mocí/ odvozeně/ od jiného držitele

• Kategorie

  • Řádná (založená platným právním důvodem)

  • Poctivá (z přesvědčivého důvodu)

  • Pravá (vymezena negativně)

• Stav dobré víry – osoba drží nějakou hodnotu (oprávněný držitel)

• Nezaviněná nevědomost – nevěděl a vědět nemohl = vědomost vylučující zavinění

  • Právně – omluvitelný omyl

• Všechny kategorie jsou ovládány vyvratitelnou domněnkou (má se za to)

  • Důkaz opaku musí předložit, ten kdo tento opak tvrdí

• Zlá víra – osob si je vědoma, že ji hodnota nepatří (patřit nemůže)

  • Pytlák, zloděj, překupník od zloděje,…osoba, která si ponechala nalezenou věc

• Držební žaloba – proti vypuzení z držby

*Vydržení (držba a plynutí času)

• Nabytí vlastnického práva

• Právně napravení vady vlastnického práva

• Podmínka naplnění – oprávněná držba a dostatečně dlouhá doba držení předmětu

• Soulad dlouhodobého stavu faktického stavu a právního

• Vydržecí doba – nemovité věci 10 let, movité 3 roky

• Pojetí dobré víry v judikatuře soudů:

  • Oprávněná držba se zřetelem dobré víry

  • Nemohl mít celou doby vydržecí dobu pochybnost