studijni_materialy_1

commune), bezvláska vlnkatá (Atrichum undulatum), měchýřočepka (Physcomitrium 
sp.) 

 
Řád Andreales (štěrbovkotvaré) 

•  drobné rostliny – asi 1 cm 
•  hnědé zbarvení 
•  vytváří polštáře 
•  silikátové skály v horách 
•  tobolka nemá víčko ani obústí 
•  puká čtyřmi neúplnými chlopněmi 
•  má neúplnou kolumelu 
•  štět redukovaný, funkčně ho nahrazuje pseudopodium 
•  protonema vzniká již uvnitř spory 

 
Řád Sphagnales (rašeliníkotvaré) 

•  jediný recentní rod Spagnum (rašeliník) 
•  gametofyt bez rhizoidů 
•  lodyžka má neukončený růst 
•  lodyžka je větvená ve svazky větviček, ty na konci tvoří „hlavičku“ 
•  lodyžní lístky jsou tvarově odlišné od lístků na větvičkách 
•  anteridia vznikají laterálně, v paždí lístků 
•  archegonia jsou terminální 
•  dva typy buněk v lístcích 
•  hyalocysty fungují jako vodní nádrže s četnými otvory, vyztužené lištami, aby při 

ztrátě vody neztratily tvar  

•  chlorocysty mají funkci asimilační  
•  rašeliníky proto nemají rhizoidy, neboť sací funkci přebírají hyalocysty 
•  tobolka má kulovitý tvar 
•  mohutnou kolumelu 
•  nad ní je archespor (živné pletivo) 
•  sporofyt má zřetelnou nohu, krátký štět a tobolku 
•  je rozšířený po celém světě včetně polárních oblastí 
•  vznik rašelinišť – postglaciál (10 -12 tisíc let) 

8 

rašeliniště 

•  tmavá barva rašeliny podmíněna vysokým obsahem uhlíku, který by jinak v aerobních 

podmínkách unikl ve formě CO2 

•  vrstva rašeliny může být až 10 m mocná 
•  v krajině fungují rašeliniště jako významný hydrologický a klimatologický faktor 
•  díky konzervačním účinkům rašeliny v nich zůstává uchován pyl a makrozbytky 

rostlin 

rašelina 

•  v minulosti byla rašelina využívána jako palivo 
•  využití v lázeňství (Třeboňsko, Lúčky – kúpele u Ružomberku) 
•  zahradnický substrát 
•  stélky rašeliníku mají slabě dezinfekční účinky a obrovskou sací schopnost – v