seminář č. 2

- vytvořeny v r. 1302 (Filip IV. Sličný) – shromáždění zástupců stavů pro

řešení konfliktu krále s papežem Bonifácem VIII. (papež vydává Unam

sanctam = papežská bula definující církev jako nezávislou univerzální

křesťanskou instituci X střet s absolutismem Filipa IV.)

1. Šlechta – vnější výraz: šlechtický titul (uděluje panovník)

- zastávají většinu státních úřadů

1. Privilegia šlechty – podíleli se na volbě krále

- právo být souzen jen sobě rovným

- osvobození od placní daní ze svých statků

- soudní imunita (soudní pravomoc nad obyvatelstvem svých domén)

- právo branného odporu (ius resistendi) = možnost postavit se na odpor

panovníkovi (I se zbraní v

ruce), pokud porušuje jejich privilegia

- právo na soukromé války (až do 15. století – brání to obchodu, může vzniknout lokální válka, aj.) Panovník omezuje moc šlechty – Zemský mír (nesmí se konat na trzích aj.; např. Maxmilián II. – zakázal svépomoc – spory se musí řešit právní cestou)

1. Ukázka: Verböczyho Tripartitum (1514) -> podtrháno v Praktiku

1. Měšťanstvo – nejnižší ze 3 stavů

- města vznikají ve 12. Století

- panovník uděloval městům privilegia

1. Kdo je měšťan? – plnoprávný obyvatel města; bohatí – městský patriciát – podílí se na

   řízení vnitřních záležitostí – samosprávě

- Města podléhající přímo císaři = říšská města (zástupci v Říšském sněmu)

1. Ukázka: Šlechta, měšťané a rolníci v době reformace -> podtrháno v Praktiku

1. Duchovenstvo – první stav

   1. - spravovalo se vlastním kanonickým právem (do kterého nemohl zasahovat panovník;

   1. pochází z Říma – jednotné v celé Evropě X právo

      zemské – každá země jiné (Česko, Dolní Rakousko,…))

   1. - pevná organizační struktura, větší vzdělání -> politický vliv

      - na majetek se nevztahuje právo odúmrti

      - osvobozeni od vojenské služby

      - ve volebních monarchiích – podíl na volbě krále

      Privilegia duchovenstva – privilegium fori = vynětí z působnosti státních soudů a

      podrobení pouze církevnímu soudnictví

      1. - privilegium immunitatis = osvobození od placení dávek a

         poplatků

2. Další vrstvy středověké společnosti – venkovské obyvatelstvo – drobní rolníci a obchodníci; většina společnosti

   • Lze rozdělit na skupiny:

1. ti, co jsou povinni svému pánovi kompenzovat fakt, že hospodaří na jeho půdě, odvádí pánovi dávky – jsou na něm závislí ekonomicky = poddaní

2. ti, kterým zeměpán mohl zasahovat do privátní sféry – bránit v odchodu na jiné panství, souhlas se sňatkem, rozhodování o osudu dětí – osobní závislost – nevolníci – tuhé poddanství

   1. Poddansko-vrchnostenské vztahy

      • Rustikál (půda, kterou rolníci dostávali do užívání) X dominikál (půda obhospodařovaná

vrchností v její režii)

• Poddaní za propůjčenou půdu odváděli dávky a služby – povinnost pracovat na pánově