Zakladní okruhy ke zkoušce - OPD

Základní okruhy ke zkoušce z Obecných právních dějin (2017/2018):

1. Raně starověké státy, právo a právní památky

2. Charakteristické znaky práva v období starověku

3. Charakteristika vývojových etap středověkého státu

4. Charakteristika práva v období středověku

5. Charakteristické rysy států raného středověku

6. Vztah státu a církve ve středověku

7. Podoby lenního systému ve středověké Evropě

8. Charakteristické rysy středověkých stavovských států

9. Recepce římského práva

10. Charakteristika absolutistických monarchií

11. Význam revolucí 16. – 19. století

12. Právo v období absolutismu (srovnání s předcházejícím obdobím)

13. Zrod moderního státu v 17. až 19. století – zdroje a charakteristika

14. Srovnání moderního práva a práva feudálního

15. Revoluce let 1848 až 1849, vývoj v jednotlivých zemích, celoevropský význam

16. Versailleský mírový systém a jeho důsledky v meziválečném období

17. Společnost národů a její role v meziválečném období

18. Vývoj integračních snah v Evropě po roce 1945

19. Systém a prameny středověkého práva, významné právní památky

20. Postavení osob (práva osob), věcná a závazková práva ve středověku

21. Trestní právo ve středověku

22. Změny v právu v době absolutistických monarchií

23. Zrod moderního práva v 17. a 18. století – zdroje a charakteristika

24. Pojetí a základní rysy přirozenoprávních kodifikací

25. Code civil a jeho význam pro vývoj práva ve světě

26. Občanskoprávní kodifikace z přelomu 19. a 20. století (BGB, ZGB)

27. Charakteristika anglické ústavy, její významné součásti

28. Vznik Spojených států amerických a následný ústavní vývoj (do začátku 20. st.)

29. Středověká Francie – stát, prameny a systém práva

30. Periodizace vývoje Francie od konce napoleonských válek

31. Francouzská revoluce její význam pro vývoj práva

32. Ústavní vývoj Francie v letech 1789 – 1799

33. Právo z doby francouzské revoluce a císařství, zejména napoleonské kodifikace

34. Francouzská III. republika (vznik, ústava, vývoj)

35. Politický a ústavní vývoj ve Francii ve 20. století

36. Periodizace vývoje Německa od rozpadu římsko-německé říše do roku 1918

37. „Translatio imperii“ a středověká římsko-německá říše

38. Středověká římsko-německá říše – stát, prameny a systém práva

39. Integrační tendence a úsilí o sjednocení německých států v první polovině 19. století

40. Proces sjednocení Německa ve druhé polovině 19. století

41. Charakteristika státu a práva sjednoceného Německa

42. Periodizace vývoje Německa od roku 1918 do konce 20. století

43. Ústavní systém Výmarské republiky a SRN (společné znaky, rozdíly, východiska)

44. Ústavní a politický vývoj v obou německých státech po roce 1945

45. Ústavní systém SRN a NDR (analýza, srovnání, rozdíly)

46. Výmarská republika – analýza ústavního systému

47. Výmarská republika – důvody jejího neúspěchu

48. Právo v období Třetí říše – základní charakteristické rysy

49. Proces uchopení moci nacisty (příčiny, legalita, důsledky)

50. Proces sjednocení Itálie

51. Politický a ústavní vývoj v Itálii v první polovině 20. století

52. Ústavní, právní a politický systém fašistické Itálie

53. Charakteristika ruského státu a práva v období od 16. století do roku 1917

54. Periodizace ruského ústavního a politického vývoje od revoluce 1917 do konce druhé světové války

55. Ruské revoluce roku 1917 a tzv. říjnové dekrety

56. Charakteristika sovětského práva, jeho systém, důvody vzniku nových odvětví

57. Prameny sovětského práva po revoluci

58. Kult osobnosti a jeho dopad na sovětské právo