9.-Xenofanés-Parmenidés-Zenon-Melissos-12.-4.-2016
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
9. Xenofanés, Parmenidés, Zenon, Melissos (12. 4. 2016)
Škola Eleatů a její významní představitelé
Bývají považování za nehlavnější filozofy předsokratovského období
Je pro ně důležitá existence, podle nich nemůže něco nebýt
Podle filozofů byl první bůh (ani slepice, ani kohout) – pořád tu něco je, nemůže to ani znovu vzniknout, ani zaniknout – nejdříve je je! (jejování)
Tvrdí, že to co je, už nemůže nebýt → kritizují tak tvrzení Miléťanů
Tvrdí, že všude na světě něco je
Původní pravda filozofie je, že bytí je nám přístupno, nebytí není a bavíme se o tom, co to bytí je? Co je jsoucno? Co je být? Co znamená, když řeknu „jest“?
Smysly nás klamou, rozum nám říká pravdu
Pravda se definuje jako nehybná
Není vznik, není zánik, není dělení, je to věčné → jejich hypotéza
Xenofanés
Řečník, filozof
Racionalistická kritika běžných náboženských představ
Pojetí božstev – skuteční bohové nemohou vypadat tak, jak si je lidé představují
Člověk má bytostnou tendenci přenášet své vlastnosti nadpřirozeným jevům
Bůh je lidem nepřístupný – je zcela jiný, jinak vidí, slyší, myslí
Kritika lidského, naivního přenosu svých vlastností na věci neviditelné, neznáme → kritika smyslového poznání, která se později prohloubí v sofistice
Rozlišuje to, co je od přírody a co je od člověka (ze zákona)
Podle něj je jen jedno božstvo, které se nepodobá tělem ani myšlením nikterak smrtelníkům (není ateista)
Parmenidés
Kniha básní „O přírodě“, která má dvě části (ale dochovány pouze střípky)
První část „Alethea“ (pravda)
Kritizují se Milétské bádání, která se řídí hlavně smyslovým poznáním
Začne se zdůrazňovat rozum, poznání by mělo být hlavně rozumové
Zdůrazňuje se myšlení
Máme dvě cesty (ale závěrem zjistíme, že jsou tři):
Cesta pravdy – ukazuje, že jest existuje a není neexistuje
Kamkoli se podíváme, nacházíme něco. Zkuste najít nic – bude to marné hledání
Cesta neschůdná – kde není existuje a nebytí je nutné
Představte si, že chcete zkoumat nicotu. To nikdy není možné, protože myslíte. Pokud myslíte, tak jste. Pokud nejste, nemůžete zkoumat nebytí
Cesta zdání - Cesta běžného člověka
Bytí je zaměňováno za nebytí, jest za není. Bytí a nebytí je a není totéž
Všechny věci na světě spojuje bytí (jedno, vzniklé, nezanikající) → vše ostatní jsou klamy (smysly nám klamou, jen rozum nám říká pravdu) – ale klamy jsou
Druhá část „Doxa“ (mínění)
Mínění chce podřídit pravdě
Věci jsou jenom jedny, pouze se mísí a vznikají jiné tvary
Svět se nevyvíjí sám od sebe, ale zvenku jej někdo tvoří (míchá), svět se neděje spontánně, existuje nějaký hybatel
Zdůrazňuje přítomnost – bytí se naléhavě projevuje tou naléhavostí, která nám říká „je“
Svět mínění je podřízen světu pravdu
Zavádí do filozofie pojem substance – něco, co je základem, co je podkladem, co hledáme jako neměnnou podstatu
Představa nedělitelných substancí – substance se nehýbe, ale díky tomu vysvětluje pohyb
Jeho paradoxy spojené s pohybem přivádějí spoustu komických situací (Diogénes)