Protokol č. 4 - Stavba kořene
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Úkol č. 2: Pozorování kořene orchideje (Epidendrum sp.)
Postup: Na podložní sklíčko kápneme trochu vody a na hodinové sklíčko kápneme pár kapek safraninu, který podle potřeby naředíme vodou (asi 1:1)
Pomocí žiletky provedeme příčný řez a odřežeme tenký plátek z kořene orchideje, který pomocí pinzety ponoříme na 5 – 10 vteřin do naředěného safraninu na hodinovém sklíčku.
Poté preparát vložíme do kapky vody na podložním sklíčku a přikryjeme krycím sklíčkem.
Pomocí mikroskopu preparát pozorujeme a zakreslíme.
Nákres:
Závěr: Kořen orchideje kryje několikavrstevná pokožka – velamen – bez kořenového vlášení. Zbytek stavby tohoto kořene byl velmi podobný stavbě kořenu kukuřice. Primární kůra obsahovala exodermis ve formě hypodermis, aerenchymatickou mezodermis a endodermis. Kořen byl polyarchní.
Sekundární stavba
Teorie: Sekundární tloustnutí kořenů probíhá prostřednictvím kambia a felogenu.
Kambium se v kořenech vytváří nejprve na vnitřní straně floému a později na vnější straně xylému, až se propojí v souvislou vrstvu. Tvar kambia zpočátku závisí na typu svazku cévního (diarchní = oválný, triarchní = trojúhelníkovitý, pentarchní = hvězdicovitý atd.) Tento zvlněný tvar kambia se nestejnoměrnou činností postupně vyrovná v pravidelný kruh.
Směrem ven odděluje kambium vrstvičky sekundárního lýka a směrem dovnitř sekundárního dřeva. Sekundárním tloustnutím se primární kůra roztrhává a postupně odlupuje, krycí funkci přebírá periderm, který vzniká činností felogenu. Ten směrem vně odděluje korkovou vrstvu a někdy směrem dovnitř parenchymatický feloderm (základní parenchym).
Úkol č. 3: Pozorování kořene pampelišky (Taraxacum sp.)
Postup: Na podložní sklíčko kápneme trochu vody a na hodinové sklíčko kápneme pár kapek safraninu, který podle potřeby naředíme vodou (asi 1:1)
Pomocí žiletky provedeme příčný řez a odřežeme tenký plátek z kořene pampelišky, který pomocí pinzety ponoříme na 5 – 10 vteřin do naředěného safraninu na hodinovém sklíčku.
Poté preparát vložíme do kapky vody na podložním sklíčku a přikryjeme krycím sklíčkem.
Pomocí mikroskopu preparát pozorujeme a zakreslíme.
Nákres:
Závěr: Kořen pampelišky byl na povrchu kryt epidermis. Pod ní se nacházela primární kůra a pericykl. Největší část kořene vyplňovalo sekundární lýko. Sekundární dřevo se nacházelo v menším množství ve středu kořene a obklopovalo dřeň. Mezi lýkem a dřevem bylo viditelné kambium.
Úkol č. 4: Pozorování kořene filodendronu načervenalého (Philodendron erubescens)
Postup: Na podložní sklíčko kápneme trochu vody a na hodinové sklíčko kápneme pár kapek safraninu, který podle potřeby naředíme vodou (asi 1:1)
Pomocí žiletky provedeme podélný řez a odřežeme tenký plátek z kořene filodendronu, který pomocí pinzety ponoříme na 5 – 10 vteřin do naředěného safraninu na hodinovém sklíčku.
Poté preparát vložíme do kapky vody na podložním sklíčku a přikryjeme krycím sklíčkem.
Pomocí mikroskopu preparát pozorujeme a zakreslíme.