01.Pravěk
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Pravěk
Časové určení -* 2.5 mil let př. n. L. až 2000 př. n. L.
Etapy pravěku
Paleolit
A) nejstarší ( 2.5 mil. – 600 tis.př. n .l )
B) starý (600 – 250 tis)
C) střední ( 250 – 40 tis.)
D)mladý ( 40 – 10 tis.)
Aurignacien ( 40 – 28 tis.)
Gravsttien (28 – 17 tis.)
Magdalenien (17 – 10 tis.)
Mezolit (10 000 – 8 000 př. n. l.)
Neolit (6- 4 tis.)
Eneolit ( 4 – 3 tis.)
Pojmy
Jeskynní malby - Smysl jeskynních maleb není jasný. Hovoří se, že se mohlo jednat o rituál pro úspěšný lov a nebo zobrazení vidin pravěkých lidí v tranzu, které pro ně měli hluboký citový význam.
Nejznámější je jeskyně Laseaux v jihozápadní Francii ( přes 150 jeskynních maleb)
Malby zobrazují nejčastěji zvířata ( mamuty, bizony, koně), člověk je vyobrazen vzácně a vždy schématicky.
Venuše – jsou figurky převážně nahých žen se zdůrazněním některých ženských rysů.
Vestonická venuše – z pálené hlíny z období Gravettienu, objevena v Dolních Věstonicích roku 1925 K. Absolonem, měří 11cm
Willendorfská venuše – je z vápence a měří 11cm, objevena roku 1908 ve Willendorfu Josefem Szombathym, pochází z období Gravettienu
Moravanská venuše – z mamutoviny z období Gravettienu, nalezena v Moravanech nad Vahom,
měří 7.5 cm.
Věstonická cenuše
Willendorfská venuše Moravanská venuše
Megalitické stavby – Jsou monumentální kamenné památníky, které vznikali od doby eneolitu až po dobu bronzovou. Ohnisek jejich výskytu je po Evropě více. Obvyklé oblasti výskytu jsou Irsko, Bretaň, Jížní Anglie. O jejich významech se stále uvažuje. Mohli to být svatyně, astronomické pozorovatelny, část jich sloužila jako hroby.
Menhir – Samostatně stojící, neotesaný nebo hrubě otesaný kámen
Dolmen – Několik svislých kamenů s vodorovným překladem tvořící komoru. (pravděpodobně hrobky)
Kromlech – Kamenná řada kruhového půdorysu, skládající se z menhirů. Někdy bývá ovalená kruhovým příkopem.
Konstrukční spoje dřeva + obydlí neolitických zemědělců
První příbytky jsou zemnice a podzemnice (10 000 př. n. l. ). Zhruba 6000 let př. n. l. se staví hlíněné pece. Jako úložný prostor se používali výklenky ve zdech, jinak úložný prostor neexistoval.
Také měli dřevěný nábytek, který vznikal pomocí kamenných nástrojů (seker, dlát, škrabek, kamenných pilek).
5000 let př.n.l. se objevila rámová konstrukce díky které spolu s výpletem dokázali vytvořit pohodlné lůžko.