01_září

Čas na západní frontě plyne. Paulova rota se střídá s dalšími rotami v zákopech. Hlavní hrdina popisuje, jak se ze studentů stávají opravdoví vojáci a také jaký vliv má válka na jejich psychiku – vojáci se uzavírají do svého vlastního světa, postupem času otupí, aby tolik netrpěli hrůzami války. Každodenní pohled na smrt a strach o vlastní život je změní. Na frontě zaniká spoustu dobrých lidských vlastností. Jediné, co přetrvá je přátelství. Jedinou vojákovou starostí je jídlo a přátelé.

Paul dostane šestinedělní dovolenou. Po návratu domů zjistí, že má jeho maminka rakovinu. Také pociťuje úplné odtržení od běžného života a psychické důsledky války, cítí, že se změnil (válku bere jako samozřejmost, nebaví ho jeho dřívější zájmy). Lidé okolo Paula mluví o válce, jako by ji znali sami na vlastní kůži, přitom si neumějí představit v jakých situacích se vojáci nacházejí. Paulův otec nutí svého syna, aby mu vyprávěl nějaké hrdinské činy. Chlapec se s ním odmítá bavit, protože ví že, otec má zkreslené názory. Nakonec si uvědomuje, že si nemá s civilisty, co říci. Před odjezdem navštíví ještě matku mrtvého Franze Kemmericha a oznámí jí smrt jejího syna (nedokáže jí z fronty napsat dopis). Hysterická matka nutí Paula přísahat, že Franz netrpěl. Paul přísahá, ví že nemá cenu jí říkat, jak se Franz trápil.

Nakonec se hlavní hrdina vrátí zpět na frontu. Má z toho radost, je to jediné místo, kde se cítí dobře – je mezi svými kamarády.

Většina spolubojovníků z Paulovy roty ve válce padla, tudíž rota jako taková přestala existovat a její zbylí příslušníci byli převeleni do jiných jednotek.

Paul je povolán, aby hlídal ruské zajatce, kteří jsou drženi v hrozných podmínkách a o hladu, pociťuje k nim lítost a občas jim přinese jídlo.

Po nějaké době se Paul znovu shledá se svými kamarády. Je velice rád, že je nalézá živé. Avšak Němci prohrávají – dochází jim jídlo, munice i vojáci. Začínají kolovat zvěsti o konci války.

Rota je opět povolána na frontu. Paul se cítí provinile, že měl volno a jeho přátelé museli bojovat. Dobrovolně se přihlásí na průzkum terénu. Věci se vymknou kontrole a Němci jsou ostřelováni. Paul se schová do jednoho z trychtýřů, kde čeká několik hodin plných hrůzy a hladu. Náhle mu do úkrytu skočí francouzský voják. Paul ho v panice ubodá dýkou. Voják nezemře hned, umírá dlouho, chrlí krev a sténá. Pro Paula je to velmi nepříjemné a uvědomí si, že polomrtvý Francouz není nepřítel, ale je to člověk jako on. Snaží se ho zachránit, ale Francouz zraněním podlehne – je to první Paulova oběť z blízka. V záchvatu lítosti vytáhne vojákovi doklady. Zjistí, že se muž jmenoval Gérard Duval a měl rodinu. Sám sobě slibuje, že jestli se dostane ze zákopu živý, napíše manželce svojí oběti a také bude rodinu finančně podporovat. Palba ustane a hlavní hrdina se vyplíží ven, setká se se svými kamarády a na mrtvého Francouze zapomene.