02_říjen
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kvidova matka – právnička, amatérská herečka, má hrůzu ze psů, ochotná, milá a milující, manžela vždy dostane tam, kam potřebuje
Jaruška – nejlepší kamarádka a později manželka Kvida, v dospívání se ohlíží po přitažlivějších klucích než je Kvido, nakonec se jím nechá „sbalit“, když ho lituje a po smrti jeho dědečka má na vše alergii
Paco – Kvidův mladší bratr, spí pod širákem, hraje si na kovboje
Rodiče otce:
Babička Líba – posedlá zdravím, vášnivá cestovatelka (nekupuje maso, aby našetřila na své výlety), z každé cesty pošle pohlednici s veršem a přiveze příšerné dárky
Dědeček Josef
Rodiče matky:
Babička Věra
Dědeček Jiří
Ing. Zvára – přítel Kvidova otce, není tak inteligentní, ale díky vstupu do strany je jeho nadřízeným a má se lépe
Šperk – ředitel skláren, komunista, má velkou moc
Zita – gynekoložka, rodinná přítelkyně, nesouhlasí s režimem – v době komunismu pracuje jako uvaděčka v kině
Pavel Kohout – spisovatel a disident, přítel Kvidovy matky (znají se z divadla)
Mirjana – Chorvatka, na čas milenka Kvidova otce
V) Kompozice knihy
Doba a místo děje: 1968-1989, Praha, městečko Sázava
Kniha Báječná léta je satirický román s autobiografickými prvky. Kniha má dvě dějové linie: vyprávění o Kvidově rodině a rozhovor Kvida s nakladatelem (předčítá mu svou knihu a chce, aby ji vydal). Kniha je psána retrospektivně (konec knihy chronologicky) v er-formě (pouze v kapitole Z Kvidova deníku je psána ich-formou), místy má podobu scénáře.
Jazyk je převážně hovorový (válečnej). Zejména v Kvidových promluvách se objevuje spisovná čeština (místy až poetická). Kniha je plná humoru, ironie a nadsázky, ale zachycuje i vážná témata a situace (melancholická groteska).
V knize najdeme velké množství básnických prostředků: eufemismus (tukové polštářky), elipsa (V únoru budu už dělat uvaděčku v Realistickém, myšleno realistické divadlo), ironie (k šíření pravdy je potřeba lstivost), personifikace (česká literatura nemůže již dlouho čekat), také najdeme pár vulgarismů a anglických slov. Často také zesměšňuje typické prvky komunistického režimu.
Myslím, že komický efekt knihy spočívá jak v samotných příbězích, tak také v nepoměru mezi věkem zapisovatele a jeho vybroušenou literární formou.
VI) Okomentovaný citát
„Říkala mi (myšlena manželka), že tvůj kluk pěkně recituje. Je vidět, kluk!“
„Kvido?“ řekl polichoceně jeho otec. „No, snaží se.“
„Ale ty nejsi vidět!“
„Já? Deset hodin mě můžete vidět na jedný a tý samý židli v kanclu.“
„O to nic,“ culil se Šperk. „Nemyslím v kanceláři, myslím mezi lidma, politicky.“
„Politicky?“ zeptal se Kvidův otec opatrně.
„Nepřihlásil ses na VUML, na schůze nechodíš, funkce nemáš, neangažuješ se, zkrátka nic!“