1 Úvod do studia dějepisu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
1.
Úvod do studia dějepisu
Historie - řečtina "storta"
- latinsky "historia" - "to, co se stalo"
Dva významy 1. Reálný proces vývoje lidské společnosti
2. Vědecká disciplína popisující a interpretující vývoj společnosti od počátků až do současnosti
Úloha historie - popisovat hospodářské, politické a sociální poměry, zkoumat dějiny techniky, vědy, kultury a umění, seznamovat s historií lidstva, rozšiřovat poznávání národních i mezinárodních dějin. Podle historie mají dějiny smysl, logiku a vnitřní řád. Vysvětlujováním za jakých podmínek kdy a kde společnost vznikala se snaží přispět k toleranci. Odhaluje vztahy a spojitosti mezi události ve všech sférách
Hérodotos - 5. století př.n.l, antický historik, dílo "Historie" (Histories apodeixis), Cicero nazval otcem dějepisu
Dějepis - vyučující předmět zabývající se dějinami, zprostředkovávatel poznání, často chápán stejně jako pojem "Historie"
Pojetí dějin
1. křesťanské
- vůle Boha
- "vyšší záměr"
- vzestup ke spáse lidstva
- stvoření světa -> vzpoura člověka -> vyhnání z ráje -> desatero (Mojžíš) -> Starý Zákon -> Ježíš Kristus -> doba milosti -> apokalypsa
2. materialistické
- materiální princip (příroda, člověk, lidská činnost)
- člověk výsledkem evoluce
- člověk tvořitelem dějin a hodnot
- dějiny závislé na materiální základně - když se člověk nemusí starat o základní věci, rozvíjí se umění, kultura apod.
3. jiné
a) dějiny jsou náhodným sledem událostí beze smyslu
b) dějiny jsou neustálým koloběhem vzniku, vývoje a zániku (Oswald Spengler -něm.)
Moderní pojetí dějin
Civilizační - hrabě Mirabeau (18 st.) občanská=svobodná společnost
Pramen
= materiál sloužící k poznávání lidské činnosti
a) hmotné - archeologické průzkumy
b) psané - psaná lidská činnost (osobní a úřední) - nejpoužívanější
c) orální - diskutabilní, nespolehlivé, lepší porovnávat
Metodika historické vědy
1. heuristika - vyhledání a shromaždění pramenů
2. kritika - zjištění pravosti a použitelnosti pramene
3. interpretace - vykládání pramenů - tvoření systému a řádu
4. syntéza - sepsání vlastního díla
Prameny lze najít v muzeích, archivech, knihovnách, na internetu. Prameny v knihovnách jsou obvykle řazeny dle autora či v případě vědeckých knihoven i dle zaměření spisu. V archivech jsou tříděny podle data sepsání, v muzeích dle vědecké disciplíny a datování.
Pomocné vědy historické (PVH)
- 17. století pro studium starověkých a středověkých dějin, teď však už i pro novější dějiny
- nelze provozovat historickou práci bez dvou základních věd; paleografie (písmo) a diplomatiky (listiny)
- Ecole de Chartes - Francie, studium diplomatiky
- u nás 19. st. na UK
- Josef Emler, Gustav Friedrich