10. John Steinbeck - O myších a lidech

Na své cestě se dostali na ranč, kde byla napjatá atmosféra. Curly, sebevědomý a panovačný syn majitele farmy, si vzal mladou ženu, která nadevše milovala muže. Curly žárlil a vyhledával souboje. Když si však troufl na Lennyho, spálil se. Lenny mu rozdrtil ruku.

Slimovi, předáku farmy, před kterým měli všichni respekt, se narodila štěňata. Lenny se hned Georgie ptal, zdali by mu jedno štěně obstaral. Hned si jedno zamiloval a každou volnou chvíli byl s ním. Jednoho dne se pořádal turnaj v házení podkovou. Všichni až na Lennyho se ho zúčastnili. Ten byl u svého milovaného štěněte. Hladil ho a hrál si s ním. Když se chtělo svou bezzubou tlamičkou zahryznout do Lennyho ruky, Lenny se lekl a chtěl štěně poplácat. Ale svou obrovskou silou mu zlámal vaz. Nepochopil hrůznost svého činu. Seděl u mrtvolky štěněte a s láskou ji hladil.

Do stodoly přišla Curlyho žena, vyzpovídat se ze své samoty a neštěstí. Ale Lennyho nezajímaly její nářky. Se zájmem sledoval její krásné hebké vlasy. Chtěl si je pohladit, ale ona se lekla a začala křičet. Lenny se bál Georgova hněvu. Proto jí zacpal dlaní ústa. Bylo to však ještě horší, začala sebou škubat. Lenny jí chtěl utišit a ve své snaze ji zabil. Vylekal se a utekl do nedalekých vrbiček. To bylo místo, kde se měl v případě problému setkat s Georgem.

Když obyvatelé ranče objevili mrtvou ženu, chtěli Lennyho lynčovat. Vydali se po jeho stopě. Georgie šel s nimi. Objevil Lennyho jako první a znovu začal snít o jejich hospodářství. Lenny s nadšeným úsměvem poslouchal. George se opatrně otočil a z druhé strany přiložil Lennymu do týlu revolver. Lenny umřel s blaženým úsměvem na rtech. Georgie ho chtěl ušetřit strašného osudu. Proto ho zabil vlastní rukou.

POSTAVY:

George – touží po spokojeném životě, je obětavý, zodpovědný za Lennyho

Lenny – mentálně zaostalý, pracovitý, silný

Curly – syn majitele farmy, namyšlený, žárlivý, panovačný, sebevědomý

žena Curlyho

Prostředí: 20 století, ranč poblíž města Soledad

KOMPOZICE

Chronologická.

JAZYK

Autor píše velice čtivě. Nezdržuje se obsáhlými popisy a věci pojmenovává takové, jaké jsou. Jak již bylo zmíněno, staví hlavně na dialozích postav. Kniha je psaná v er-formě. Děj rychle ubíhá a má spád. Už od začátku je čtenáři jasné, že se něco přihodí. Jakási pochmurná nálada nás neopouští ani v závěru celé knihy, kdy spíš dosahuje jakého vrcholu a přechází přes smutek do naprostého žalu.

Er-forma, obecná a hovorová čeština, slang, dialog, vyprávějící slohový postup, jednoduchost bez skrytých podtextů, bez úvah, vykreslení doby 30. let 20. století v Americe.

Jazyk: nespisovný (co se nás tejče, neklíte, bejvaly doby), vulgarismy (děvka), založeno na dialozích

OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA

1914 – 1918 1. světová válka

1917 Velká říjnová revoluce v Rusku