13 - Adresářové služby a uživatelé

Adresářové služby a uživatelé

Adresářová služba je v softwarovém inženýrství aplikace shromažďující a poskytující informace o pojmenovaných objektech, ke kterým bývá intenzivně přistupováno.Informace jsou uloženy ve formě atributů hierarchicky pojmenovaných záznamů (DIT), které jsou pro lepší integraci systémů standardizovány. Adresářová služba je často ústřední bezpečnostní komponenta a udržuje odpovídající záznamy pro řízení přístupu

DNS (Domain name server)

Systém DNS umožňuje přiřadit k číselné IP adrese určité symbolické jméno, takzvané doménové jméno, které si uživatelé snadno zapamatují a často jej dokáží intuitivně napsat například do webového prohlížeče. Prohlížeč se podobně jako telefon podívá do seznamu a „přeloží“ zadané jméno do čísel nebo písmen, tedy přiřadí k němu správný záznam v podobě číselné kombinace. Automaticky se připojí na IP adresu odpovídající doménovému jménu a stránku uživateli zobrazí.

Řešením výše uvedených problémů bylo zavedení určité hierarchie.

Jména domén byla rozdělena na domény jednotlivých úrovní, které se oddělují tečkou a jejichž celý zápis za sebou tvoří plně kvalifikované jméno domény – např. mail.nic.cz.

Jednotlivé úrovně jsou číslované pozpátku.

Poslední část jména je doména první úrovně nebo také doména nejvyšší úrovně (TLD – Top Level Domain), v našem předchozím příkladě "cz".

Následuje doména druhé úrovně (SLD – Second Level Domain), v našem případě "nic".

Dále následují domény třetí, čtvrté, páté a dalších úrovní (ty již nemají žádné speciální názvy). Náš příklad obsahuje ještě doménu třetí úrovně – “mail“.

Díky hierarchii se zvětšil prostor pro tvorbu jmen domén. Stačí tedy, aby jednotlivá jména byla unikátní pouze v rámci dané úrovně. Protože není nutné mít seznam na jednom místě, ale stačí mít ke každé doméně pouze informaci o všech jejích subdoménách další úrovně, došlo ke zjednodušení hierarchického uspořádání systému domén.

Tím vzniká z jednotlivých úrovní doménový strom.

Kořen doménového stromu obsahuje informaci o všech TLD doménách jako .com, .cz, .de .fr a tak dále. Každá z těchto TLD má pak svůj registr všech SLD domén.

Informace o doménách jsou fyzicky uloženy na tzv. jmenných serverech (Name Servers).

A to buď jako přímá informace o IP adresách, náležejících danému jménu domény, nebo formou odkazu na jiný jmenný server, který pro dané jméno domény následuje v doménovém stromu, tzv. delegace.

Každý počítač má nastaven jmenný server, který používá pro překlad jmen. Když uživatel počítače použije jméno domény tím, že je napíše do řádku adresy ve webovém prohlížeči, počítač pošle dotaz, jaká IP adresa odpovídá tomuto jménu domény, jmennému serveru. Ten buď dotaz zodpoví přímo, pokud dotazované jméno domény zná, anebo dotaz předá dál, dalším jmenným serverům v doménovém stromu