14. Upevnění panovnické moci a počátky absolutismu, evropský osvícenský absolutismus

- po rozpadu zde byla jednotlivá knížectví - nejvýznamnější: Novgorod, Moskva

- v Rusku nadále vládne dynastie Rurikovců

- ruská knížectví byla v té době ohrožována nájezdy Tatarů, útoky Švédů a Řádu německých rytířů

1480 moskevský kníže Ivan III. Vasilijevič svrhl nadvládu Tatarů

-> díky tomu získal přízvisko Veliký

-> spojil severovýchod Ruska, začal si říkat gosudar neboli pán Ruska

- šlechta se rozdělila na 2 vrstvy: bojaři (vyšší) a opričníci (nižší)

-> vyšší šlechta tvořila poradní orgán pro panovníka - bojarskou dumu

- Ivan IV. Hrozný byl prvním korunovaným ruským carem

- měl přízvisko hrozný díky krutému způsobu vlády

- nadále bojoval proti Tatarům - vybojoval od nich kazaňský a astrachaňský chanát

-> Tatarům zbyl pouze krymský chanát, který ale Ivanovi znemožňoval přístup k moři

- Ivan navázal obchodní styky s Anglií

1564 začala Livonská válka

-> Ivan chtěl získat přístup k moři - jednalo se o území dnešního Estonska a Lotyšska

-> území Livonska ovládal Řád německých rytířů - podporovala je Litva

-> Ivan IV. území nezískal

- Ivan IV. byl zrazen bojary, kteří chtěli bojovat o území u Černého moře - Ivan jim sebral půdu a dal ji opričníkům

- Rusové začali pronikat dále na Sibiř

- jelikož Ivan IV. zabil svého vlastního syna Ivana, nastoupil po něm duševně nemocný Fjodor, místo kterého ale vládl bratr jeho manželky, Boris Godunov

- Boris Godunov chtěl Rusko povznést - dělal reformy, zval do země cizí řemeslníky, zakládal města - Archangelsk, Kursk, Voroněž, Samara

- Grigorij Otrepěv zvaný Lžidmitrij se začal vydávat za mrtvého syna Ivana IV., Dimitrije - spojil se s Poláky a vytáhl s nimi do Moskvy, kterou ovládl

- Lžidmitrij se stal novým carem, byl ale katolík, což se nelíbilo bojarům, kteří se proti němu spikli

- v čele spiknutí stál Vasilij Šujskij - porazil Lžidmitrije a vyhnal Poláky z Moskvy

- proti Šujskému začala vznikat povstání, Poláci se vrátili do Moskvy

1613 byli Poláci z Moskvy znovu vyhnáni a na trůn nastoupil Michail Fjodorovič Romanov

-> nástup Romanovců na ruský trůn - u moci byli až do roku 1917

Osvícenský absolutismus v habsburské monarchii

Karel II. (VI.) (1711-1740)

1714 dobojována válka o španělské dědictví (1701-1714)

-> Habsburkové prohráli s Francií

- změnil se nástupnický systém

1713 vydal Pragmatickou sankci

-> obsahem bylo, že na trůn může nastoupit i nejstarší dcera

1720 zemský sněm schválil Pragmatickou sankci

- doba, kdy se začaly rozšiřovat manufaktury

- panovníci podporovali podnikání, obchod - plátenictví, soukenictví a sklářství

Marie Terezie (1740-1780)

- vláda habsbursko-lotrinského rodu

- její manžel byl císař František Štěpán Lotrinský

-> byla paní císařová, královna česká, uherská

- nástup na trůn se stal signálem k válkám, které se označují jako slezské války nebo války o rakouské dědictví