17 Neruda-Povidky malostranske

17. Neruda- Povídky malostranské

:Neruda Jan (*09.07.1834 - †22.08.1891)

• český básník, prozaik, novinář, fejetonista, divadelník, literární a výtvarný kritik

• hlavní představitel generace májovců

• narodil se v Praze na Malé Straně v bývalých újezdských kasárnách; do Ostruhové (dnešní Nerudovy) ulice se přistěhoval až jako čtyřletý se svými rodiči ze Zásmuk; v Ostruhové ulici bydleli v domě U dvou slunců.

• pocházel z chudé rodiny; otec - vojenský vysloužilec byl kantýnským v újezdských kasárnách, matka - prostá, pobožná žena, byla služkou u francouzského vědce Jáchyma Barranda

• otec měl krámek a později trafiku

• na Malé Straně chodil do školy, nejprve ale německé a teprve roku 1850 přestoupil na akademické gymnázium (tehdy, sice krátce, ale jediný český ústav toho druhu)

• po maturitě vystřídal několik krátkodobých zaměstnání - byl úředníkem nebo suplujícím učitelem (učil i Jakuba Arbese --< Svatý Xaverius)

• na přání otce začal studovat práva a filozofii - studia nedokončil

• byl samotář, uzavřený člověk - nikdy se neoženil

• na gymnáziu často četl v té době zakazovanou literaturu jako byli spisovatelé - např. Heina, Börna, Byrona, Shakespeara, Máchu, Nebeského a další

• dobře zpíval, hrál na několik hudebních nástrojů, věnoval se tanci

• od mládí byl nadšen venkovem, který mu dodával osvobozující pocit - na druhou stranu nemohl žít jinde než ve velkoměstě

• první opravdové zaměstnání měl v německém časopise Tagesbote aus Böhmen, kde se stal lokálkařem

• v roce 1859 vstoupil do redakce Vilímkových Obrazů domova

• v roce 1861 vstoupil zase do redakce Krásova Času - odtud společně s Karlem Sladkovským a dalšími demokratickými novináři do časopisu Hlas, který se v roce 1865 spojil s Národními listy (zde zůstal až do konce života) - do NL psal vždy pod čarou fejetony

• byl ale také redaktorem časopisů - např. Rodinné kroniky, Květy, Lumír

• jako novinář byl uznáván, ale jako básník ne, protože psal o "ošklivých" věcech

kniha: V knize se vyskytují povídky různého druhu. V některých zachycuje Neruda typické malostranské povídky, například v povídce Hastrman, kde vypráví o panu Rybáři, kterého přezdívají hastrman. Vyprávělo se o něm, že je bohatý, protože vlastní sbírku drahokamů. Ve skutečnosti to byly ale obyčejné kamínky. Takto se postupně odhaluje pravda, jako třeba v povídce U tří lilií. V ní se objevuje neobyčejně krásná dívka s podmanivýma očima. Později se však ukáže, že je bezcitná. V jiných povídkách, jako třeba Svatováclavské mše, se vyskytují příběhy z vlastního života. Autor tu vystupuje jako malý chlapec, který chce strávit noc v kostele, aby viděl, jak o půlnoci slouží svatý Václav ve své kapli svatou mši. To se mu však nesplní. Některé z povídek zase zachycují život na Malé Straně. Tady je to Týden v Tichém domě. Popisuje týden života ve zdánlivě tichém domě, ve kterém se ale po týdnu hodně změní. Zemře stará Žanýrka, Bavorová vyhraje v loterii, pan doktor se ožení s Klárou, dcerou pana Laknuese, u kterého bydlel, i když psal zamilované básně Josefínce. Ale ani ty básně nevymyslel, protože je opsal od mladíka Václava Bavora, jenž mu je dal k posouzení. Ten u něho pracoval jako praktikant, ale raději se věnoval psaní. Popisuje také rodinu domácích a jejich dvě dcery. Domácí se jmenují Ebrovi. První z dcer je vdavek chtivá a má si brát nadporučíka Kořínka, který ji však opustí. Povídka se zakončuje svatbou Josefínky.