2.

2. VRCHOLNÉ OBDOBÍ ŘECKÉ FILOSOFIE – PLATÓN, ARISTOTELES, HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ

2.1. Platón – díla

• Zakládá Akademii

• Forma – dialog (výj. Obrana Sokrata)

• Políteiá (Ústava) – dílo o pojetí státu, úryvek s podobenstvím o jeskyni = ideje a jevy, ideje nejsou obsaženy v našem světě, nikdy je nemůžeme dobře poznat, jsou to nehmotné pravzory, které se projevují, odrážejí v jevech – fenomény, stíny, pomíjivé napodobeniny

2.2. Objektivní idealismus

• Idealismus = podstatou světa jsou ideje

• Objektivní = ideje, které jsou nezávislé na subjektu

• Teleologický idealismus = účelnost

• Platónský trojúhelník – epistémé = skutečné poznání, doxá = klamné poznání skrze smysly, anamnésis = rozpomínání se duše na svět idejí, methexis = odraz idejí ve světě jevů

2.3. Platónova teorie státu

• Kritika dosavadních ústav (špatná: oligarchie, demokracie, tyranie – dokola se točí, dobrá: monarchie, aristokracie, políteiá – občanská správa)

• Ideální podoba = sofokracie – 3 stavy: řemeslníci, strážci, vládci

• 21 let – 1. etapa vzdělávání, pak 10 let – strážci, 50letí – vládci = moudrost + moc

• Utopické, strážci bez rodin, eugenická opatření

2.4. Platónova etika a estetika

• Vychází z etického intelektualismu (Sokrates)

• 4 ctnosti (areté): moudrost – vládci, statečnost – strážci, uměřenost – pro všechny, spravedlnost – pro všechny

• Cílem dosáhnout blaženosti – eudaimoniá

• Estetika – umění = nápodoba nápodoby (svět stínů), přesto ho nepodceňuje

2.5. Aristoteles – díla

• Zakládá Lykeion = lyceum

• Zasahoval do mnoha oblastí života – logika, metafyzika, politika, rétorika

• Spisy o logice: Kategorie

• 1. starověký encyklopedista, založil základy současného vědecko-systematického výzkumu

2.6. Aristoteles – logika

• Logika poprvé jako věda, přesné užívání jazyka

• Organon = nástroj dalšího správného poznávání

• Pojem = začátek lidského poznání, je nejobecnější, je potřeba ho vyčlenit (př. pes – zvíře, štěká)

• Kategorie = spojení pojmů (kvantita, kvalita, kdy, kde, poloha)

• Soud = spojení kategorií

• Sylogismus (úsudek) = 2 premisy a konkluze př: Všichni lidé jsou smrtelní. Sokrates je člověk. Sokrates je člověk. Všichni ptáci umí létat. Vlaštovka je pták. Vlaštovka umí létat.

• Induktivní X deduktivní metoda – ind. – úloha smyslů, zdlouhavější, pozorování a pak záveř, deduk. – obecný závěr uplatním na konkrétní věc, méně kvalitní

2.7. Aristoteles – metafyzika, teleologie

• Látka (hýlé) a forma (morfé) – látka = základ, substance, má potencialitu stát se něčím (př. těsto), klade odpor, forma = souhrn vlastností, energie, pravzor, cíl, dává látce skutečnost (př. formička)

• Forma X idea – forma je obsažena v našem světě, idea sídlí mimo náš svět, nedosažitelná

• 4 příčiny jsoucna – musí se sejít všechny, aby vznikl svět, 1. causa materialis – látka, 2. causa formalis – forma, 3. causa efficiens – působící příčina, př. maminka, která udělá z těsta tvar perníčku, 4. causa finalis – teleologie – nic se neděje náhodně, vše má svůj účel

• Prvotní příčina = Bůh, první hybatel, ale sám je nehybný