2. Optika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
2. Optické vedení v telekomunikacích
Úvod:
Původně se využívalo metalické vedení – od ½ 19. století. V 80 letech, 20. století se začíná využívat optické vedení
Optické vedení nám umožňuje přenos informace pomocí světla
Obsah:
Jak vypadá optika:
Skleněné jádro
Skleněný obal – Jádro a obal se liší tím, že mají jiný index lomu
Primární a sekundární izolace
Druhy optiky:
Jedno vidová – Lepší vlastnosti, na větší vzdálenosti. Využití v tranzitních a transportních sítích
Více / mnoho vidová – Nevyužívají se tolik. Na kratší vzdálenosti:
Gradiední index lomu – Využití v telekomunikacích na kratší vzdálenosti
Skokový index lomu – Využívá se pouze v počítačových sítích
Druhy záření:
Koherentní – Vyrobeno uměle – laser / laserová dioda u jedno vidového. Jeden paprsek, jedním směrem, jedna vlnová délka = Monochromatické záření. Jedna vlnová délka.
Nekoherentní – Běžně se s ním setkáváme. Přírodní záření, ale i umělé – Vyzařuje do všech směrů, různá vlnová délka – Slunce, žárovka. LED Dioda u mnoho vidového.
Útlum na optice:
Při výrobě - Do jádra se dostane nečistota (odražení paprsku) nebo bublinka (pohlcení paprsku)
Makro ohyb – Při práci s optikou – nesmí se ohnout přes určitý úhel. Buď se poškodí nebo je vodič tolik ohnutý, že paprsek ve vodiči odchází kam nemá, díky přílišnému ohybu
Vidová disperze – Velmi podstatný útlum – Přenos informace neprobíhá jedním, ale více paprsky a každý paprsek má jinou dráhu v jádře. Můžeme vyslat „krásný“ hranatý signál, který se na konci jádra stane roztáhlým a zploštělým – Předcházení = Zkrátíme vodič a nepoužíváme vysokých přenosových rychlostí
Chromatická disperze – Můžeme se setkat i u jedno vidového vlákna = Nějakým způsobem se vychýlí signál. Záření není v přesných nanometrech ve kterých bysme potřebovali, aby bylo. Chromatické disperzi můžeme zabránit kvalitním vysílačem / zdrojem světla
Spojování optických vlákem:
Rozebíratelné spoje – Konektorování – Vždy na začátku a na konci - Vlákno můžeme připojit do zařízení nebo rozvodové skříně. Útlum může být až v desítkách Db.
Nerozebíratelné spoje – Pevné spojení – Spojování v rámci nějaké trasy - Svařování – nejčastější. Pokud umíme kvalitně svařovat, pak útlum vzniklý pevným spojem (svarem) je velmi malý (pouze setiny Db).
Typy svařování:
Manuální – Veškeré věci si musí pracovník nastavit sám – Přiblížení vlákna, očištění, svaření – Všechno se provádí ručně
Poloautomatické – Vložení a základní nastavení se dělá ručně, zbytek je automatický
Plně automatické – Nejpoužívanější – Hned provádí i měření a ukazuje nám, jakým způsobem byl, svar proveden, jaký útlum můžeme očekávat v místě svaru – Pokud je útlum příliš velký, tak můžeme svar zlomit a provést znovu