21.

21.9. Objasněte možnost makroekonomické stabilizační hospodářské politiky státu – státní rozpočet a daně

• Rozpočtem se zabývá fiskální politika = tvorba státního rozpočtu (fiskální rok – kalendářní rok), vláda musí Sněmovně předložit 3 měsíce před jeho koncem zákon o rozpočtu (3 čtení)

1. příjmy a výdaje

2. „porcování medvěda“ – tolik peněz do zdravotnictví, školství

3. drobnosti

• Druhy rozpočtu:

  • Přebytkový - příjmy>výdaje

  • Deficitní (schodkový) - příjmy<výdaje

  • Vyrovnaný – příjmy=výdaje

• ČR: od roku 1997 máme deficitní rozpočet, rok 1996: na 1 občana státní dluh 15 000 Kč, rok 2016: na 1 občana státní dluh 160 000 Kč

• Příjmy: daně, dotace z EU, výtěžek státních firem (ČEZ), poplatky – cla

• Výdaje: platy státních zaměstnanců, sociální příspěvky – starobní důchody (financovány ze speciální daně, ekonomicky aktivní obyvatelé vyplácejí ze svého platu daň státu), dávky, podpory, mateřská, investice (čím vyspělejší stát, tím vyšší výdaje – Vágnerův zákon), př. NATO – zavázali jsme se, že 2 % z HDP budeme dávat na armádu, neplníme to

• Řešení:

  • Snížení výdajů (nepopulární)

  • Zvýšení daní (snížení investic firem, snížení HDP)

  • Prodej státního majetku

  • Monetizace = tisk nových bankovek => zvýšení inflace

Tvorba hospodářské politiky státu

• = soubor nástrojů k tomu, aby ekonomika státu rostla

1. Fiskální politika (viz výše)

2. Úvěrová a peněžní politika (monetární) – stát využívá ústřední banky státu (ČNB), která určuje úroky komerčním bankám, za které si ony půjčují u ČNB – ovlivnění úroku pro občany

3. Důchodová politika – má vést k stabilizaci mezd občanů, stanovení minimální mzdy

4. Zahraničně – obchodní politika – ochranářská (protektcionářská) – chrání trh před zahraničními investory nebo liberální – nezasahuje